2014
Vlastnické právo k pokladu
SALÁK, PavelZákladní údaje
Originální název
Vlastnické právo k pokladu
Název česky
Vlastnické právo k pokladu
Název anglicky
Ownership Rights to Treasure
Autoři
Vydání
Právník, AV ČR, Ústav státu a práva, 2014, 0231-6625
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50500 5.5 Law
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14220/14:00076740
Organizační jednotka
Právnická fakulta
Klíčová slova česky
nález pokladu; vlastnictví; vlastník pozemku; nálezce;regál; římské právo; nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.; kulturní dědictví
Klíčová slova anglicky
Treasure Find; Ownership; Owner of Land; Finder; Regal Rights; Roman Law; Czech Civil Code 2012; Cultural Heritage
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 13. 3. 2015 17:02, Mgr. Petra Georgala
V originále
Text se zabývá otázkou, komu a z jakého důvodu by mělo být přiznáno vlastnické právo k pokladu – zda vlastníkovi pozemku, nálezci, nebo státu. Sleduje historický vývoj jednotlivých nároků od antických dob přes středověk do současnosti. Zabývá se skutečností, jak mělo na vlastnické právo k pokladu vliv odlišné chápání cennosti v minulosti a v současnosti, kdy je tento institut zpravidla spojen s archeologickým nálezem. I přes toto odlišné pojetí je možno se v antickém právu inspirovat. Nárok vlastníka pozemku je typický pro původní římskou společnost preferující absolutní pojetí vlastnického práva. Nárok nálezce byl preferován zejména při náhodném nálezu, ale vlastník pozemku stále obdržel určitý podíl. Nárok státu se pak zpravidla opíral o skutečnost, že poklad byl chápán jako věc bez dědice a tedy připadl státu jako odúmrť. Skutečnost, že pokladem byl často předmět historické hodnoty, vedla nakonec k tomu, že z občanského práva u nás nález pokladu vymizel. Přesto by i památkový zákon měl lépe pamatovat na nároky nálezce a vlastníka pozemku, aby nedocházelo k zatajování těchto nálezů.
Anglicky
The text deals with problem of gaining ownership of treasure find – it analyses who and for which reasons should obtain the ownership, whether owner of the land, the finder or the state. It follows historical development of particular claims from ancient times and middle ages till the present time. It focuses on ownership of treasure find in relation with assessment of “preciousness“ in past and nowadays (when it is mostly associated with institute of archaeological find). Despite this different conception, ancient law can still serve as a source of inspiration. Land owner’s entitlement is typical for the original Roman society that prefers absolute conception of ownership. Finder’s entitlement was preferred especially in case of unexpected find, but the land owner still received proportional share. The entitlement of the state is then usually based on the fact that the treasure was regarded as a thing without an heir and therefore fell to the state by escheat. The fact that the treasure was often the subject of historical value led finally to disappearing of the institute of treasure find from our civil law. Still, the cultural heritage law should consider rights of finder and land owner more in order to prevent concealments of the finds.
Návaznosti
| MUNI/A/0807/2012, interní kód MU |
|