Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@proceedings{1204545,
author = {Jančaříková, Gita and Komárek, Jan and Demo, Gabriel and Wimmerová, Michaela},
booktitle = {Chemické listy, vol. 108 (5), 2014},
keywords = {lectin Photorhabdus asymbiotica},
language = {cze},
title = {Strukturně-funkční studium lektinu PHL z Photorabdus asymbiotica a jeho význam v patogenezi},
year = {2014}
}
TY - CONF
ID - 1204545
AU - Jančaříková, Gita - Komárek, Jan - Demo, Gabriel - Wimmerová, Michaela
PY - 2014
TI - Strukturně-funkční studium lektinu PHL z Photorabdus asymbiotica a jeho význam v patogenezi
KW - lectin Photorhabdus asymbiotica
N2 - Lektiny tvoří významnou skupinu proteinů a glykoproteinů, která se díky jejich schopnosti specificky rozpoznávat a reverzibilně vázat glykokonjugáty účastní celé řady fyziologických a patologických procesů. Podílí se například na imunologických reakcích, interakcích buněk v tkáních, ale také na interakcích patogenů s hostitelem, což může být prvotním krokem v rozvoji infekci. V dnešní době mají také velmi široké uplatnění v celé řadě odvětví, jako např. biochemie, buněčná biologie nebo medicína, kde mohou sloužit pro detekci a charakterizaci různých sacharidových komponent glykokonjugátů, izolaci biomolekul, histologická vyšetření, stanovení krevních skupin a další. Náš projekt je zaměřen na studium lektinu PHL z patogenní bakterie Photorabdus asymbiotica, který spadá společně s Photorabdus luminiscens a Photorabdus temperata do rodu Photorabdus. P. luminiscens a P. temperata jsou charakterizovány jako striktně hmyzí patogeny, oproti tomu je P. asymbiotica ještě navíc patogenem lidským způsobujícím především infekci měkkých tkání. PHL lektin byl vybrán na základě sekvenční podobnosti s lektinem z P. luminiscens a předpovězené strukturní podobnosti s lektiny z tzv. AAL rodiny, které se vyznačují svojí specifitou k fukose. Do této rodiny patří např. lektin z Aleuria aurantia, který inhibuje opravu epitelií, nebo lektin z Ralstonia solanaccearum, který je jedním z klíčových faktorů virulence tohoto rostlinného patogena. Pro strukturní a funkční charakterizaci PHL lektinu byla využita celá řada metod: resonance povrchového plasmonu, isotermální titrační kalorimetrie, analytická ultracentrifugace, hemaglutinace, rentgenostrukturní analýza a další. Díky nim byla určena nejen sacharidová specifita lektinu, ale také jeho struktura, která odhalila přítomnost 14 možných vazebných míst. Oproti lektinům z AAL rodiny, které jsou charakteristické strukturou šestilopatkového beta-propeleru, je PHL lektin unikátní a obsahuje těchto lopatek sedm.
ER -
JANČAŘÍKOVÁ, Gita, Jan KOMÁREK, Gabriel DEMO a Michaela WIMMEROVÁ. Strukturně-funkční studium lektinu PHL z Photorabdus asymbiotica a jeho význam v patogenezi. In \textit{Chemické listy, vol. 108 (5), 2014}. 2014. ISSN~0009-2770.
|
