k 2014

Naděje pro příští generaci: Psychosociální souvislosti naděje u dětí ve věku 8 až 12 let

BENEŠOVÁ, Klára; Monika KUPCOVÁ; Lenka VILDOVÁ; Kitti FARKASOVÁ; Alena SLEZÁČKOVÁ et al.

Základní údaje

Originální název

Naděje pro příští generaci: Psychosociální souvislosti naděje u dětí ve věku 8 až 12 let

Název anglicky

Hope for the next generation: The psychosocial context of hope in children aged 8-12 years

Autoři

BENEŠOVÁ, Klára; Monika KUPCOVÁ; Lenka VILDOVÁ; Kitti FARKASOVÁ; Alena SLEZÁČKOVÁ a Tatiana MALATINCOVÁ ORCID

Vydání

Sympózium o naději, FF MU, Brno, 2014

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

50100 5.1 Psychology and cognitive sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/14:00077424

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

naděje; děti; kvalita života; pozitivní edukace

Klíčová slova anglicky

hope; children; quality of life; positive education

Štítky

Změněno: 27. 2. 2015 15:51, Mgr. Vendula Hromádková

Anotace

ORIG EN

V originále

V příspěvku představujeme výsledky výzkumu souvislostí naděje u českých dětí ve věku 8 až 12 let (N=350). Data byla sbírána pomocí Dotazníku osobní pohody a naděje v průběhu května až července 2014. Výsledky analýzy dat ukazují, že děti s vyšší mírou naděje (ve smyslu nadějného způsobu myšlení dle teorie R. Snydera) jsou spokojenější se svým životem, fyzicky aktivnější a jsou také spokojenější se svým vzhledem a s kvalitou rodinného zázemí. Výsledky podporují důležitost posilování nadějného přístupu u dětí a mohou se stát významným podnětem pro programy pozitivní edukace ve školách.

Anglicky

In this paper we present the results of research of hope in Czech children aged 8-12 years (N = 350). Data were collected through questionnaire of Well-being and hope between May and July 2014. The results of the data analysis show that children with higher level of hope (in the sense of hopeful thinking, according to R. Snyder) are more satisfied with their lives, they are physically active and they are also more satisfied with their physical appearance and the quality of family background. The results support the importance of enhancing hopeful approach in children and can become an important stimulus for introducing positive education programs in schools.