2014
Přestupní stanice Praha: Josef Führich v Čechách na počátku 30. let 19. století / Zwischenstation Prag: Joseph Führich in Böhmen in den frühen 30er Jahren des 19. Jahrhunderts
TOMÁŠEK, PetrZákladní údaje
Originální název
Přestupní stanice Praha: Josef Führich v Čechách na počátku 30. let 19. století / Zwischenstation Prag: Joseph Führich in Böhmen in den frühen 30er Jahren des 19. Jahrhunderts
Název anglicky
Transfer station Prag: Joseph Führich in Bohemia in the early 1830s
Autoři
Vydání
Praha, Josef Führich (1800–1876). Z Chrastavy do Vídně / Joseph Führich (1800–1876). Von Kratzau nach Wien, od s. 215-243, 29 s. 2014
Nakladatel
Národní galerie v Praze
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
Umění, architektura, kulturní dědictví
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-7035-554-1
Klíčová slova česky
malířství;kresba;grafika;romantismus;nazarénské umění;Josef Führich;Čechy;Praha;30. léta 19. století
Klíčová slova anglicky
painting;drawing;graphics;Romanticism;Nazarene art;Joseph Führich;Bohemia;Prague;1830s
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 29. 4. 2019 13:15, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
Přes velkorysou nabídku krále Ludvíka I. Bavorského, který chtěl malíře zaměstnat v Mnichově, se Josef Führich rozhodl vrátit z Itálie zpět do habsburské monarchie. Pro odpor rady vídeňské umělecké Akademie zatím nezískal místo druhého kustoda Lambergovy galerie, na které ho navrhl malířův mecenáš, kancléř Wenzel Lothar z Metternichu, a od roku 1829 tak strávil v Praze dalších téměř pět let čekáním na přislíbené placené místo v hlavním městě monarchie. Obklopen přáteli, především severočeskými krajany, shromáždil kolem sebe inspirativní domácí společnost, zaměřenou na aktivní pěstování hudby a debaty o výtvarném umění. Mezi pravidelné návštěvníky patřili umělci mladší generace jako sochaři Josef a Emanuel Maxové, pozdější malíř a publicista Rudolf Müller, dále dlouholetí rodinní přátelé malíři Martin Tejček a Josef Quaisser, nebo profesor estetiky Antonín Müller ad. Nutnou obživu si Führich v této době zajišťoval jednak grafickými projekty, především vydáním přepracovaného cyklu Jenovéfa (vyd. Peter Bohmann, Praha, 1830), jednak tvorbou jednotlivých obrazů a kreseb na objednávku soukromníků. Vedle toho pokračoval, nyní již jako známý a oceňovaný akademický malíř, v tvorbě náboženských a oltářních obrazů, a to zejména pro severočeské kostely. Od roku 1831 působil také nějakou dobu jako učitel kompozice a konzultant v rodině starohraběte Hugo Karla Eduarda ze Salm-Reifferscheidtu, který si u Josefa Führicha objednal rovněž pozoruhodnou Skupinovou podobiznu své rodiny (1832). S výsledkem však starohrabě nebyl spokojený a tak o dva roky později pověřil Führichova přítele, malíře Josefa Vojtěcha Hellicha, aby kompozici přepracoval (1834). V roce 1832 se Führich oženil s Franziskou Gaßner, s níž se seznámil již před italským pobytem. Zdá se, že největší úsilí věnoval v této době cyklu jedenácti kreseb s námětem Triumf Kristův (1830-1831). Záměr vytvořit toto dílo pojal umělec již v Itálii a jeho realizace měla mj. podpořit Führichovu aspiranturu na získání místa při Akademii ve Vídni.
Anglicky
Despite the generous offer of King Ludwig I of Bavaria, who wanted to hire a painter in Munich, Josef Führich decided to return from Italy back to the Habsburg monarchy. For the resistance of the Vienna Art Academy Board has yet obtained second custodian place in Lamberg gallery, which he suggested the artist's patron, the chancellor Wenzel Lothar of Metternich, and since 1829 spent almost another five years in Prague of waiting for the promised paid job in the capital of the monarchy. Surrounded by friends, especially the Northern Bohemian countrymen, gathered around inspiring home company, focused on active growing debate about the music and the visual arts. Among the regular visitors were younger generation of artists such as sculptors Josef and Emanuel Max, Rudolf Müller who later became a painter and writer, as well as long-time family friends painters Martin Tejček and Josef Quaisser, or aesthetics professor Anton Müller and others. Necessary sustenance to Führich at this time ensures the other hand graphic projects, especially by publishing a revised cycle Genoveva (ed. Peter Bohmann, Prague, 1830) as well as the creation of individual paintings and drawings to order Freeholders. In addition, he continued, now known and appreciated as a painter, in the formation of religious and altarpieces, especially for the North Bohemian churches. From 1831 he worked for a time as a teacher of composition and consultant in the family old-count Hugo Karl Eduard of Salm-Reifferscheidt which ordered by Joseph Führich also remarkable Group portrait of his family (1832). The result, however, was not satisfied old-count so two years later he commissioned by Führichs friend, the painter Josef Vojtech Hellich to revise the composition (1834). In 1832 he married Franziska Gaßner, he met before the Italian stay. It seems that the greatest effort invested in this time cycle of eleven drawings depicting the Triumph of Christ (1830-1831). The intention to create this work the artist has conceived in Italy and its implementation should, among other things, encourage Führich to obtain a place at the Academy in Vienna.
Návaznosti
| GAP409/12/2017, projekt VaV |
|