2014
Město továren. Brno v 19. až 21. století
FILIP, AlešZákladní údaje
Originální název
Město továren. Brno v 19. až 21. století
Název anglicky
The City of Factories. Brno from the 19th to the 21st Century
Autoři
FILIP, Aleš (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Vyd. 1. Brno, Brno - Moravský Manchester, od s. 48-64, 17 s. 2014
Nakladatel
Moravská galerie v Brně
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
Umění, architektura, kulturní dědictví
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/14:00077931
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-7027-277-0
Klíčová slova anglicky
Brno as Moravian Manchester; textile industry; architecture of factory buildings; iconography of the textile industry; legacy of the industrial era
Štítky
Změněno: 5. 2. 2015 10:32, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Kapitola v publikaci o Moravském Manchesteru je věnována fenoménu Brna jako města továren, a to ze dvou aspektů: 1) stavební historie vybraných výrobních objektů a na ně navazující infrastruktury, 2) ikonografie textilního průmyslu a tovární krajiny brněnských předměstí. Ústřední otázkou je proměnlivé chápání sledovaného průmyslového odvětví jako identifikačního znaku města. Brněnské textilní továrny bývaly součástí zástavby domovních bloků na blízkých předměstích připojených k městu roku 1850: Cejlu, Křenové, Dornychu, Velké nové (tj. Lidické) aj. Solitérní textilní továrny se dosud nacházejí např. v Zábrdovicích a Obřanech. Příznivým faktorem pro provoz továren byla blízkost vodních toků – řek Svitavy, Svratky a jejich náhonů, či potoka Ponávky. Textilní továrny mívají podobu etážových „krabic“ s nedělenými vnitřními prostorami; stylově jsou v Brně nejvíce zastoupeny pozdní klasicismus a novorenesance z doby od 30. do 60. let 19 století a protofunkcionalistická inženýrská architektura z éry kolem roku 1910. V současné době se, až na výjimky, neudržela původní výrobní funkce továren a jejich budovy slouží jako sklady, kanceláře, byty atd.; mnohé jsou však prázdné, málo udržované a jejich další existence je ohrožena. Právě nyní, v postindustriální éře, se otázka dalšího osudu dědictví industriální éry jeví jako nanejvýš naléhavá. Vnímání fenoménu moravského Manchesteru s jeho proměnami se zrcadlí v jeho výtvarné ikonografii (např. díla Huga Charlemonta, Eduarda Miléna, Jaroslava Krále) a v krásné literatuře (Josef Merhaut, Ivan Blatný aj.). Zatímco v 19. století převažovaly v ikonografii textilního průmyslu (na rozdíl od výtvarně působivějších zobrazení hutí, válcoven, či strojíren) popisná věcnost a ohled na reprezentaci majitelů, v první polovině minulého století se tovární krajina brněnských předměstí stala výrazným inspiračním zdrojem umělců.
Anglicky
The chapter in the publication about Moravian Manchester is devoted the phenomenon of Brno as a city of factories and focuses on two main aspects: 1) building history of selected production facilities and related infrastructure; 2) iconography of the textile industry and the factory landscape of Brno suburbs. The central issue of the article is the changing approach to the textile industry as one of the city’s hallmarks. Brno textile factories made up parts of residential blocks in the suburbs situated close to the city centre and affiliated to Brno in 1850. Free-standing textile factories are still found in suburbs Zábrdovice, Obřany etc. An important factor for the operation of these factories was the close proximity of watercourses. Textile factories were usually built in the form of "boxes" of several floors the interiors of which were not separated. Historical styles prevailing in Brno include late classicism and the neo-renaissance spanning the 1830s and 1860s, and protofunctionalist and engineering architecture from the period around 1910. Over time, Brno factories lost their original production function (with a few exceptions) and the buildings are now used as warehouses, offices, flats, etc. However, many have fallen into disrepair and their further existence is uncertain. In our post-industrial era, the question of the future of the industrial era legacy appears ever more pressing. The approach to the Moravian Manchester phenomenon and its metamorphoses also echoes in visual iconography(e.g. works by Hugo Charlemont, Eduard Milén and Jaroslav Král) and literature (Josef Merhaut, Ivan Blatný). While in the 19th century textile industry iconography was dominated (in contrast to visually impressive images of ironworks, rolling mills and engineering plants) by descriptive objectivity and efforts at industrialists’ representation, in the first half of the 20th century the factory landscape of Brno suburbs became a major source of inspiration for artists.
Návaznosti
| MUNI/A/0797/2013, interní kód MU |
|