J 2014

Proporcionálně či jinak? Problém ústavního přezkumu zásahů do sociálních práv

VYHNÁNEK, Ladislav

Základní údaje

Originální název

Proporcionálně či jinak? Problém ústavního přezkumu zásahů do sociálních práv

Název anglicky

Proportionally or not? Judicial review of social rights limitations

Vydání

Časopis pro právní vědu a praxi, Masarykova univerzita, 2014, 1210-9126

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50500 5.5 Law

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14220/14:00089039

Organizační jednotka

Právnická fakulta

Klíčová slova anglicky

social rights; proportionality; judicial review; reasoning; separation of powers;

Štítky

Změněno: 27. 2. 2017 11:34, Mgr. Petra Georgala

Anotace

V originále

Tento text se zabývá otázkou, zda test proporcionality má být používán (a též zda skutečně používán je) v oblasti základních sociálních práv. Vychází přitom z teze, že testování proporcionality ve své tradiční formě by nemělo být a priori považováno za nástroj vhodný k posuzování zásahů do všech základních práv. Tento problém je nejprve nahlížen z teoretického úhlu pohledu. V první části textu tak jsou tak definována obecná kritéria, která v oblasti sociálních práv mohou vést odmítnutí aplikace testu proporcionality či k jeho modifikaci. Tato kritéria jsou posléze využita při analýze judikatury českého a lotyšského ústavního soudu. Český ústavní soud aplikaci testu proporcionality při posuzování zásahů do sociálních práv odmítl; tento přístup je opřen zejména o ústavní text a do jisté míry i o argument dělbou moci. Jeho lotyšský protějšek naopak test proporcionality používá i v oblasti sociálních práv. Autor tohoto textu považuje za vhodnější přístup českého ústavního soudu. Bližší pohled na judikaturu českého ústavního soudu však odhaluje řadu problémů, zejména pokud jde o její vnitřní soudržnost.

Anglicky

This article takes on the question whether proportionality analysis should be (and whether it indeed is) employed in the realm of fundamental social rights. It is based on a presumption that proportionality analysis in its traditional form should not a priori be considered an appropriate tool for assessment of all fundamental rights’ limitations. This problem is first addressed from the theoretical perspective. Hence, I first defined some general criteria that could justify a rejection or a modification of the proportionality analysis in the realm of fundamental social rights. Based on these criteria, the paper goes on to analyze the case-law of the Czech and Latvian constitutional courts. The Czech constitutional court explicitly refused to apply proportionality analysis with when assessing social rights’ limitations; it based the refusal mainly on the constitutional text and – to certain extent – on the separation of powers principle (connected with an acknowledgment of the legislator’s discretion). Its Latvian counterpart, on the other hand, employs proportionality analysis even with respect to fundamental social rights. The paper argues that, generally speaking, the Czech approach is to be followed, whereas the Latvian necessarily raises some issues. On a more concrete level, however, it is obvious that the case-law of the Czech constitutional court is full of inconsistencies that make it difficult to praise its approach altogether.