2014
Diferenciální diagnostika eozinofilie
DOUBEK, Michael, Yvona BRYCHTOVÁ, Jarmila KISSOVÁ, Miroslav TOMIŠKA, Zdeněk ADAM et. al.Základní údaje
Originální název
Diferenciální diagnostika eozinofilie
Název anglicky
Differential diagnostics o hypereosinophilia
Autoři
DOUBEK, Michael (203 Česká republika, garant, domácí), Yvona BRYCHTOVÁ (203 Česká republika), Jarmila KISSOVÁ (203 Česká republika, domácí), Miroslav TOMIŠKA (203 Česká republika, domácí) a Zdeněk ADAM (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Vnitřní lékařství, Brno, Facta Medica, 2014, 0042-773X
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/14:00078239
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
diferenciální diagnostika; hypereozinofilie
Klíčová slova anglicky
differential diagnostics; hypereosinophilia
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 14. 1. 2015 12:13, Soňa Böhmová
V originále
Hypereozinofilie je charakterizována chronickým zmnožením eozinofilů v periferní krvi, které často provází poškození různých orgánů způsobené eozinofilní infiltrací a uvolňováním různých mediátorů. Hypereozinofilie provází řadů různých onemocnění (infekční, plicní, imunologické, maligní) a může být neklonální i klonální. Na základě molekulárně genetických analýz i různých klinických projevů může být klonální hypereozinofilie rozdělena na několik podtypů, u nichž dominuje buď myeloproliferativní složka, nebo je původcem eozinofilie proliferace lymfocytů. U řady podtypů klonální eozinofilie ale stále primární porucha není známa. Z hlediska diferenciální diagnostiky představuje eozinofilie velmi důležitou problematiku.
Anglicky
Hypereosinophilia is characterized by chronic increase of peripheral blood eosinophiles with common damage to various organs due to eosinophilic infiltration and release of mediators. Hypereosinophylia should be both reactive and clonal, and accompanies group of heterogeneous disorders (infectious, pulmonary, immunologic, malignant). Based on recent advances in molecular and genetic diagnostic techniques and increasing experience with differences in clinical features and prognosis, some subtypes of clonal hypereosinophilic syndromes have been defined, such as myeloproliferative variants, including chronic eosinophilic leukemia, and lymphocytic variants, but other subtypes remain undefined. Differential diagnostics oh hypereosinophilie therefore remains one of very important medical issues.