Filmová dokumentaristika jako slepé místo aplikované etiky: problém autonomie respondenta

MOTAL, Jan. Filmová dokumentaristika jako slepé místo aplikované etiky: problém autonomie respondenta. In Perspektívy profesijnej etiky: 14. Etické myslenie minulosti a súčasnosti. Inštitút etiky a bioetiky FF PU a Centrum bioetiky UNESCO, Vyšné Ružbachy, Slovensko. 2014.

Základní údaje

Originální název

Filmová dokumentaristika jako slepé místo aplikované etiky: problém autonomie respondenta

Název česky

Filmová dokumentaristika jako slepé místo aplikované etiky: problém autonomie respondenta

Autoři

MOTAL, Jan

Vydání

Perspektívy profesijnej etiky: 14. Etické myslenie minulosti a súčasnosti. Inštitút etiky a bioetiky FF PU a Centrum bioetiky UNESCO, Vyšné Ružbachy, Slovensko, 2014

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

Písemnictví, masmedia, audiovize

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

Příznaky

Mezinárodní význam

---

Anotace

V originále

Filmová dokumentaristika patří mezi ta místa mediální etiky jako svébytné disciplíny aplikované morální filozofie, která jsou opomíjena nejvíce. Na hranici mezi uměním a žurnalistikou je zde řešení mnohých podstatných etických otázek odsouváno jako hraniční. Tento příspěvek dokládá, že právě tato hraniční témata nám mohou pomoci projasnit hluboké problémy specializovaných disciplín aplikované etiky a prohloubit kritický potenciál současného etického diskurzu zaměřeného na roli profesí v demokracii vůbec, a to s využitím interdisciplinárního přístupu (mediální etika / bioetika). S využitím několika případových studií tento teoretický příspěvek zasazuje filmovou dokumentaristiku do modelu médií jako čtvrté moci (fourth estate) v demokracii, s akcentem na uměleckou povahu žánru jako prohlubování reflexe obecně lidského (human interest). Z tohto východiska je pak kriticky nahlédnut vztah dokumentaristů a respondentů v kontextu (pozitivní / negativní) autonomie osoby. Eticky problematické využívání respondentů k tzv. uměleckým či žurnalistickým účelům je diskutováno na této ploše respektu k člověku jako účelu o sobě s využitím východisek I. Kanta, J. S. Milla a R. Scrutona i v politickém a estetickém smyslu. Autor příspěvku navrhuje využití mechanismu informovaného souhlasu známého z bioetiky k překonání eticky problematických míst tohto vztahu.