Doporučený postup diagnostiky a léčby chronické hepatitidy B

HUSA, Petr, J. ŠPERL, P. URBÁNEK, S. PLÍŠEK, P. KÜMPEL a L. ROŽNOVSKÝ. Doporučený postup diagnostiky a léčby chronické hepatitidy B. Gastroenterologie a hepatologie. Praha: Ambit Media, 2014, roč. 68, č. 6, s. 514-526. ISSN 1804-7874. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.14735/amgh2014514.

Základní údaje

• Originální název: Doporučený postup diagnostiky a léčby chronické hepatitidy B
• Název anglicky: Recommended procedure for diagnosis and treatment of chronic hepatitis B
• Autoři: HUSA, Petr (203 Česká republika, garant, domácí), J. ŠPERL (203 Česká republika), P. URBÁNEK (203 Česká republika), S. PLÍŠEK (203 Česká republika), P. KÜMPEL (203 Česká republika) a L. ROŽNOVSKÝ (203 Česká republika).
• Vydání: Gastroenterologie a hepatologie, Praha, Ambit Media, 2014, 1804-7874.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30300 3.3 Health sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/14:00078421
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.14735/amgh2014514
• Klíčová slova anglicky: entecavir; hepatitis B(e) antibody; hepatitis B(e) antigen; peginterferon; tenofovir
• Štítky: EL OK
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Nová doporučení odrážejí nárůst poznatků, které byly publikovány od vydání předchozího českého doporučeného postupu v dubnu 2009. Podle kvalifikovaných odhaduje celosvětově chronicky infikováno virem hepatitidy B (HBV) 350-400 milionů lidí. Česká republika patří mezi státy s nízkou prevalencí infekce HBV. Podle posledních sérologických přehledů z roku 2001 bylo 0,56% našich občanů chronicky infikováno HBV. Infekce HBV může vyvolat závažná, život ohrožující poškozeníjater-fulminantní hepatitidu, jaterní cirhózu a hepatocelulární karcinom (HCC). Cílem léčby je prodloužit délku života a zlepšit jeho kvalitu zabráněním progrese chronické hepatitidy do jaterní cirhózy, dekompenzace cirhózy a vzniku HCC. Předpokladem pro dosažení tohoto cíle je trvalá suprese virové replikace spojená s redukcí histologické aktivity, což snižuje riziko vzniku cirhózy a HCC, a to zejména u pacientů bezjaterní cirhózy. V současnosti jsou možné dvě strategie léčby chronické hepatitidy B-časově omezená a časově neomezená (dlouhodobá) léčba. Pro časově omezenou léčbu lze obecně použít pegylovany interferon alfa (PEG-IFN), entecavir (ETV) nebo tenofovir (TDV). Léčba PEG-IFN v délce 48 týdnů je hlavně doporučena pro HBeAg pozitivní pacienty s nejlepšími předpoklady dosažení sérokonverze HBeAg/anti-HBe. Časově omezená léčba ETV nebo TDV je možná, pokud během léčby dojde k sérokonverzi HBeAg/anti-HBe. Potřebnou dobu léčby nelze před léčbou stanovit, závisí to na tom, zda a kdy se podaří v průběhu léčby dosáhnout sérokonverze HBeAg/anti-HBe (je nutné pokračovat v antivirové léčbě ještě 12 měsíců po této sérokonverzi). Pokud nedojde během léčby ETV či TDV k sérokonverzi HBeAg/anti-HBe nebo u HBeAg nega¬tivních pacientů, je nutná dlouhodobá (časově neomezená) léčba. Tato strategie je doporučována cirhotikům bez ohledu na ini-ciální stav HBeAg nebo dosažení HBeAg/anti-HBe sérokonverze během léčby. Výhodami ETV a TDV jsou jejich vysoká účinnost a optimální rezistenční profil.

Anotace anglicky

The new recommendations relect the growth in knowledge that has been reported since the release of the previous Czech guidelines in April 2009. According to qualiied estimates, there are 350-400 million people with chronic hepatitis B (HBV) infection worldwide. The Czech Republic is one of the countries with a low prevalence of HBV infection. According to latest seroprevalence study, 0.56% of Czech citizens were chronically infected with HBV in 2001. HBV infection can lead to serious life-threatening liver damage (fulminant hepatitis), liver cirrhosis and hepatocellular carcinoma (HCC). The goal of the treatment is to prolong the length of life and improve quality of life by preventing the progression of chronic hepatitis to cirrhosis, cirrhosis decompensation and development of HCC. This goal can be achieved if HBV replication can be suppressed in a sustained manner. The subsequent reduction in histological activity reduces the risk of cirrhosis and HCC, particularly in non-cirrhotic patients. Currently, there are two diferent strategies of chronic hepatitis B therapy available - time-limited or long-term treatment. The time-limited therapy can be done using pegylated interferon (PEG-IFN), entecavir (ETV), or tenofovir (TDV). A 48-week course of PEG-IFN is mainly recommended for HBeAg-positive patients with the best chance of anti-HBe seroconversion. Limited ETV or TDV treatment is achievable for HBeAg-positive patients who seroconvert to anti-HBe upon treatment. However, the treatment duration cannot be predicted prior to the therapy as it depends on the timing of anti-HBe seroconversion and the treatment continuation post anti-HBe sero-conversion (therapy should be continued for another 12 months after anti-HBe seroconversion). Long-term ETV or TDV therapy is necessary for HBeAg-positive patients who do not develop anti-HBe seroconversion and for HBeAg-negative patients. This strategy is also recommended for patients with cirrhosis, irrespective of the initial HBeAg status or anti-HBe seroconversion on treatment. The advantages of ETV and TDV are their high potency and optimal resistance proile.