Profesní slepota a režimy spěchu : Podpora soběstačnosti při jídle v institucionální péči o lidi s mentálním znevýhodněním

SYNEK, Michal a Radek CARBOCH. Profesní slepota a režimy spěchu : Podpora soběstačnosti při jídle v institucionální péči o lidi s mentálním znevýhodněním. Biograf. Časopis Biograf o.s., 2014, roč. 2014, č. 60, s. 5-37. ISSN 1211-5770.

Základní údaje

• Originální název: Profesní slepota a režimy spěchu : Podpora soběstačnosti při jídle v institucionální péči o lidi s mentálním znevýhodněním
• Název anglicky: Professional blindness and regimes of haste : Support of self-sufficiency in eating in institutional care for people with mental disability
• Autoři: SYNEK, Michal a Radek CARBOCH.
• Vydání: Biograf, Časopis Biograf o.s. 2014, 1211-5770.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50000 5. Social Sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Režimy péče; režimy spěchu; podpora soběstačnosti; asistence při jídle; institucionální péče o lidi s mentálním znevýhodněním; participativní výzkum
• Klíčová slova anglicky: Regimes of care; regimes of haste; support of self-sufficiency; assistance in eating; institutionalised care for people with mental disability; participative approach to analysis
• Příznaky: Recenzováno

Anotace anglicky

People living in „homes for mentally disabled” perform activities connected with preparation, serving and eating of food with various degree of self-sufficiency. Their autonomy in eating is influenced by the character of their disability, as well as by associated sensory and physical impairments. But observation of assistance with eating also shows that self-sufficiency is negotiated – it is a result of an agreement between the client and the network of care, constituted not only by clients and carers, but also by technologies and rules, as well as by architectures of surrounding „material” world. Self-sufficiency – in our case manifested as ability to consume breakfast or lunch more or less independently – is not essential quality of the client. It does not exist by itself, in a space formed solely by „level of mental disability”, but in a complex network of associations, constituted by many human and non-human actors undergoing constant change. In the practice of institutional care for people with mental disability we are frequently confronted with situation characterized by lack of time, individual approach, cooperation or necessary resources indispensable for support of self-sufficiency. We propose to describe this state of affairs – called „professional blindness” by the actors – not as an impairment of sight or judgment, but as an ordering of the network of care, in which space for support of self-sufficiency is limited by accepted regimes of haste. The research described in the article focuses on a few concrete situations influenced by institutionalized regimes of haste and together with actors seeks possibilities for their analysis and retuning.