2014
EXAMINE - alogliptin po akutním koronárním syndromu u pacientů s diabetem mellitem 2. typu
ŠPINAR, Jindřich, Lenka ŠPINAROVÁ a Jiří VÍTOVECZákladní údaje
Originální název
EXAMINE - alogliptin po akutním koronárním syndromu u pacientů s diabetem mellitem 2. typu
Název anglicky
EXAMINE trial - alogliptin after acute coronary syndrome in patients with type 2 diabetes
Autoři
ŠPINAR, Jindřich (203 Česká republika, garant, domácí), Lenka ŠPINAROVÁ (203 Česká republika, domácí) a Jiří VÍTOVEC (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Remedia, Kostelec nad Černými lesy, CZ Pharma, 2014, 0862-8947
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30201 Cardiac and Cardiovascular systems
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/14:00078556
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
alogliptin; akutní koronárni syndrom; glykovaný hemoglobin; hypoglykemie; pankreatitida
Klíčová slova anglicky
acute coronary syndrome; HbA1c; hypoglycaemia; pancreatitis
Štítky
Změněno: 20. 1. 2015 18:27, Soňa Böhmová
V originále
Diabetes melliWs 2. typu (DM2T)je závažné chronické onemocnění, jehož výskyt ve vyspělých zemích neustále narůstá. V České republice nyní trpí diabetem mellitem přibližně 8 % obyvatel, přičemž zhruba 90% z nich tvoři právě nemocníš DM2T. Základním cílem léčby diabetů je snížení morbidity a mortality pacientů. Léčba pacientů s DM2Tje v současnosti účinná z pohledu snižování glykemie, ale bohužel ještě není zcela optimální z pohledu morbidity a mortality. Jistému ideálu se již blíži terapie založená na podáváni inkretinů. Jako inkretinové hormony, mezi něž v současné době řadíme GLP- l Iglucagon-like peptide l a GIP (gastric inhibitory polypeptide), jsou označovány biochemické látky polypeptidické povahy. Oba inkretinové hormony, tedy GLP-1 i GIP, jsou v krevním oběhu za několik málo minut odbourávány enzymem dipeptidylpeptidázou 4 (DPP-4). Mechanismus účinku těchto léčiv zvaných gliptiny spočívá v inhibici enzymu dipeptidyl peptidázy 4 (DPP-4). Studie EXAMINE, v níž byl alogliptin podáván po akutním koronárnim syndromu u pacientů s DM2T, randomizovaně rozdělila 5380 nemocných do skupin s alogliptinem nebo s placebem; nemocni byli sledováni až 40 měsíců (medián doby léčby alogliptinem byl 18 měsíců). Primární cíl (úmrti z kardiovaskulárních příčin, nefatálni infarkt myokardu a nefatálni cévní mozková příhoda) se vyskytl u 305 pacientů ze skupiny s alogliptinem (U,3%) a u 316 pacientů ze skupiny placeba (l 1,8 %), p < 0,001 pro noninferioritu. Hladina glykovaného hemoglobinu se výrazně více snížila po užívánialogliptinu o 0,36 procentního bodu, p < 0,001. Výskyt nežádoucích účinků, jako je hypoglykemie, pankreatitida či nutnost dialýzy, byl v obou skupinách stejný. Alogliptin u pacientů po akutní koronárni příhodě a s DM2T byl při srovnatelné kardiovaskulární morbiditě a mortalitě účinný ve snižováni hladiny glykovaného hemoglobinu, aniž došlo ke zvýšení výskytu či intenzity nežádoucích účinku.
Anglicky
Diabetes mellitus type 2 (DM2T) is a serious chronic disease with an increasing incidence in developedcountries. About 8 % ofthe Czech population suffers from DM2T. The main aim ofthe treatment is the decrease of morbidity and mortality. Treatment based on so called incretins is the closest to the ideál therapy. GLP-1 (glucagon-like peptide 1) and GIP (gastric inhibitory polypeptide) are the bestknown incretine hormones. Both ofthem are metabolised by the enzyme dipeptidyl peptidase 4 (DPP-4). The enzyme is inhibited by so called gliptins. The EXAMINE triol in patients with DM2Tand after acute coronary syndrome randomised 5,380 patients into treatment with alogliptinem orplacebo; the patients were followed for 40 months (medián of treatment with alogliptin was 18 months). The primary endpoint (cardiovascular death, non-fatal myocardial infarction oř non-fatal stroke) was treated in 305 patients with alogliptin (l 1,3 %) and in 316 patients with placebo (11,8%), p < 0.001 for non-inferiority. The HbA 1c level decreased significantly after alogliptin by 0,36 %, p < 0.001. The occurrence ofadverse events such as hypoglycaemia,pancreatitis or haemodialysis was similar in both groups. Alogliptin in patients after acute coronary syndrome and with DM2T, while under comparable cardiovascular morbidity and mortality, was effective in reducing levels of glycated haemoglobin without an increase in the incident and intensity ofadverse events.