Profil nemocných s akutním srdečním selháním léčených v přednemocníční péči

SVOBODA, J., Marián FELŠŐCI, Simona LITTNEROVÁ, Jiří PAŘENICA, Marie PAVLUŠOVÁ, Jiří JARKOVSKÝ a Jindřich ŠPINAR. Profil nemocných s akutním srdečním selháním léčených v přednemocníční péči. Kardiologická revue - Interní medicína. Praha: Ambit Media, 2014, roč. 16, č. 5, s. 386-390. ISSN 2336-288X.

Základní údaje

• Originální název: Profil nemocných s akutním srdečním selháním léčených v přednemocníční péči
• Název anglicky: The profile of patients with acute heart failure managed in pre-hospital setting
• Autoři: SVOBODA, J. (203 Česká republika), Marián FELŠŐCI (703 Slovensko, garant), Simona LITTNEROVÁ (203 Česká republika, domácí), Jiří PAŘENICA (203 Česká republika), Marie PAVLUŠOVÁ (203 Česká republika), Jiří JARKOVSKÝ (203 Česká republika, domácí) a Jindřich ŠPINAR (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Kardiologická revue - Interní medicína, Praha, Ambit Media, 2014, 2336-288X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30201 Cardiac and Cardiovascular systems
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/14:00078612
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: akutní; srdeční selhání; úmrtnost; zdravotnická záchranná služba
• Klíčová slova anglicky: acute; heart failure; survival; emergency medical system
• Štítky: EL OK

Anotace

Cil: Popsat profil nemocných s akutním srdečním selháním (ASS) z pohledu přednemocníční péče v České republice. Metodika: Data pochází z registru Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Jihomoravského kraje z období leden 2010-prosinec 2011. Byl proveden konsekutivní sběr nemocných s podezřením na ASS. Vyloučeni byli nemocní po kardiopulmonální resuscitaci nebo zemřeli před příjezdem ZZS nebo pacienti s dominantně extrakardiální příčinou dusnosti. Srov¬náni jsou nemocní transportovaní do nemocnice oproti pacientům léčeným ambulantně. Cílovým parametrem je SOdenní celková mortalita. Výsledky:Z celkového počtu 131 798 nemocných bylo podezření na ASS vysloveno ve l 964 (1,5%) případech. Končená diagnóza ASS byla nakonec stanovena u l 310 pacientů, kteří byli transportováni do nemocnice s předpokladem hospitalizace. Ambulantně bylo ošetřeno 35 nemocných. Průměrný věk celé populace byl 78 let, nejčastější komorbiditou byla hypertenze (67,0%), u téměř poloviny jsou do doby předání do nemocnice přítomny známky plicního edému (46,4%). Ambulantně léčení nemocní jsou častěji muži (71,4% vs 49,l %), mají menší výskyt komorbidit a nevykazují známky těžší respirační insuficience (kyslíková saturace 96% oproti 87%, žádné známky plicního edému). Nejčastěji aplikovaným lékem v přednemocniční péči u pacientů s podezřením na ASS je furosemid (74,0%). Jednoměsíční mortalita souboru dosahovala 20,7%. Závěr: ASS představuje l ,5 % všech volání ZZS pro akutní potíže, většina nemocných je transportována do nemocnice s předpokladem hospitalizace. Časná mortalita nemocných je vysoká.

Anotace anglicky

Purpose: To describe the profile and management of patients with acute heart failure (AHF) in pre-hospital care in the Czech Republic. Methods: Registry data of the Emergency Medical System (EMS) of the South Moravian region of Czech Republic were used. Patients with suspected AHF were enrolled consecutively during the period of January 2010-December 2011. Excluded were patients who died or had cardiac arrest before the arrival of EMS and those who presented with dyspnea of dominantly extra-cardiac etiology. We compared patients who were transported to the hospital with those treated in an outpatient setting. Overall mortality within the first 30 days after the initial EMS contact was assessed as a main endpoint. Results: From the 131798 of patients who called EMS, 1964 (1.5%) of cases were suspected of having AHF. The diagnosis of AHF was determined in 1310 patients who were transported to the hospital; 35 were treated in Outpatients. The mean age of the study population was 78 years, the most common comorbidity was hypertension (67.0%) and almost one half of the study population had signs of pulmonary edema before being admitted to hospital (46.4%). Patients not transported to hospital were more frequently of male gender (71.4% vs. 49.1 %), with lower incidence of comorbid conditions and did not have signs of respiratory distress (oxygen saturation 96% vs. 87% in those transported to the hospital; no signs of pulmonary edema). The most common drug used in pre-hospital care in patients with suspected AHF was furosemide (74.0% patients). The 30-day mortality rate of the whole study population reached 20.7%. Conclusion: AHF represents 1.5% of all emergency calls due to acute symptoms. The vast majority of the patients are transported to the hospital with the assumption of hospitalization. Early mortality rates of these patients are high.