Podtlaková terapie v léčbě infekce tepenné náhrady

KREJČÍ, Miroslav, Robert STAFFA, Pavel GLADIŠ, Zdeněk KŘÍŽ a Jan BUČEK. Podtlaková terapie v léčbě infekce tepenné náhrady. In VI. sjezd České společnosti kardiovaskulární chirurgie, 9.-11.11.2014, Brno, Sborník abstrakt. 2014.

Základní údaje

• Originální název: Podtlaková terapie v léčbě infekce tepenné náhrady
• Autoři: KREJČÍ, Miroslav, Robert STAFFA, Pavel GLADIŠ, Zdeněk KŘÍŽ a Jan BUČEK.
• Vydání: VI. sjezd České společnosti kardiovaskulární chirurgie, 9.-11.11.2014, Brno, Sborník abstrakt, 2014.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30200 3.2 Clinical medicine
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta

Anotace

Cíl: Infekce tepenné náhrady představuje v angiochirurgii složitou a specifickou problematiku. V případě infekce cévní rekonstrukce extenzivního charakteru nebo expozice anastomóz je metodou první volby explantace náhrady a implantace autologního či dárcovského štěpu. Ve vybraných případech lokalizovaného postižení lze využít k léčbě podtlakovou terapii (negative pressure wound therapy). Soubor a metodika: V rámci retrospektivní studie byly hodnoceny výsledky podtlakové terapie při léčbě infikované průchodné cévní rekonstrukce v třísle Szilagyi II a III. Předpokladem pro použití této metody byla absence závažných systémových komplikací, stabilizovaný stav pacienta, infekce lokalizovaná jen v třísle a bez zřejmé expozice anastomózy. Podtlakové terapii předcházela vždy lokální léčba rány antiseptiky a debridement. Použili jsme přístroj V.A.C. firmy KCI, později Vivano firmy Hartmann. Dohojení rány po sejmutí podtlakového krytí probíhalo ambulantně. Jako úspěch bylo hodnoceno zhojení rány v třísle se zachováním průchodné cévní rekonstrukce bez přítomnosti klinických, laboratorních či jiných známek recidivy infekce. Výsledky: V letech 2009 až 2011 bylo na našem pracovišti léčeno pro infekci tepenné rekonstrukce v třísle pomocí podtlakové terapie 15 pacientů (8 mužů, 7 žen, prům. věk 68 let). Jednalo se o 9 revaskularizací pod tříselným vazem a 6 bypassů v aorto-femorální oblasti, v obou skupinách dominovala pletená cévní protéza. V 10 případech byla léčena infekce Szilagyi II (66,7 %) a v 5 případech Szilagyi III (33,3 %, z toho 2x aorto-femorální oblast, 3x subingvinální rekonstrukce). Ve 12 případech (80 %) šlo o časnou infekci (do 30 dnů od implantace). Nejčastěji byl v ráně vykultivován Staphylococcus aureus (40 %), z toho 1x MRSA, dále Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli, v 13 % byla kultivace negativní. Podtlaková terapie byla průměrně aplikována 10 dnů (4 až 26). Follow-up probíhal minimálně 30 měsíců. Léčba byla úspěšná u 13 pacientů (tj. 86,7 %). Z toho šlo o 11 z 12 časných infekcí (91,6 %) a o 2 ze 3 pozdních infekcí (66,7 %). K selhání léčby došlo u 2 pacientů (v obou případech Pseudomonas aeruginosa, 1x časná infekce femoro-popliteální protézy a 1x pozdní infekce aorto-femorální protézy). 1 pacient s časnou infekcí E. coli a Klebsiella typu Szilagyi III zemřel za 4 měsíce po úspěšné léčbě na metabolický rozvrat. Závěr: Lokalizovanou infekci cévní rekonstrukce lze úspěšně léčit s využitím podtlakové terapie. Tento postup je indikován jen u vybraných stavů a vykazuje lepší výsledky v případě časné infekce. Úspěšnost terapie v našem souboru (86,7 %) je srovnatelná s literárními údaji.