Detailed Information on Publication Record
2015
Možnosti a limity ekonomického hodnocení environmentálních externalit silniční dopravní infrastruktury jako podklady pro plánování dopravy
PAŘIL, VilémBasic information
Original name
Možnosti a limity ekonomického hodnocení environmentálních externalit silniční dopravní infrastruktury jako podklady pro plánování dopravy
Name in Czech
Možnosti a limity ekonomického hodnocení environmentálních externalit silniční dopravní infrastruktury jako podklady pro plánování dopravy
Name (in English)
Limits and Possibilities of Environmental Externalities Economic Valuation of Transport Infrastructures as a Transportation Planning Input
Authors
Edition
Konference projektu DOPSIT, 2015
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Vyžádané přednášky
Field of Study
50200 5.2 Economics and Business
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organization unit
Faculty of Economics and Administration
Keywords (in Czech)
Životní prostředí, dopravní infrastruktura, oceňování environmentálních statků, hodnocení dopadů
Keywords in English
Environment, transport infrustructure, environmental goods valuation, impact assessment
Změněno: 5/2/2018 19:04, doc. Ing. Vilém Pařil, Ph.D.
Abstract
V originále
Cílem tohoto příspěvku je územní identifikace konfliktů silniční dopravní infrastruktury s relevantními složkami životního prostředí a jejich ekonomické hodnocení. Příspěvek je zaměřen na hodnocení komplexních environmentálních dopadů projektů expresní silniční infrastruktury. Předmětem příspěvku jsou environmentální dopady včetně aplikace variantních oceňovacích metod. Hodnocena je kompletní síť dálnic a rychlostních silnic v České republice mimo městské radiály. Další předmětnou hierarchickou úrovní vybraného dopravního modu jsou regionální silnice vyššího významu, tedy silnice II. třídy. Zde je z hlediska územního vymezení předmětným územím region soudržnosti Jihovýchod, ve kterém jsou vymezeny pouze ty silnice II. třídy, které směřují do správních center dotčených dvou krajů – v kraji Vysočina do Jihlavy a v Jihomoravském kraji do Brna, což svědčí o významu těchto komunikací z pohledu vlivu na dostupnost či obslužnost ve vztahu napojení obcí na centrum regionu. Z důvodu detailnější identifikace disparit se příspěvek zabývá i zátěží daných komunikací na úsecích procházejících jednotlivými obcemi.