p 2015

Možnosti a limity ekonomického hodnocení environmentálních externalit silniční dopravní infrastruktury jako podklady pro plánování dopravy

PAŘIL, Vilém

Basic information

Original name

Možnosti a limity ekonomického hodnocení environmentálních externalit silniční dopravní infrastruktury jako podklady pro plánování dopravy

Name in Czech

Možnosti a limity ekonomického hodnocení environmentálních externalit silniční dopravní infrastruktury jako podklady pro plánování dopravy

Name (in English)

Limits and Possibilities of Environmental Externalities Economic Valuation of Transport Infrastructures as a Transportation Planning Input

Authors

Edition

Konference projektu DOPSIT, 2015

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Vyžádané přednášky

Field of Study

50200 5.2 Economics and Business

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Economics and Administration

Keywords (in Czech)

Životní prostředí, dopravní infrastruktura, oceňování environmentálních statků, hodnocení dopadů

Keywords in English

Environment, transport infrustructure, environmental goods valuation, impact assessment
Změněno: 5/2/2018 19:04, doc. Ing. Vilém Pařil, Ph.D.

Abstract

V originále

Cílem tohoto příspěvku je územní identifikace konfliktů silniční dopravní infrastruktury s relevantními složkami životního prostředí a jejich ekonomické hodnocení. Příspěvek je zaměřen na hodnocení komplexních environmentálních dopadů projektů expresní silniční infrastruktury. Předmětem příspěvku jsou environmentální dopady včetně aplikace variantních oceňovacích metod. Hodnocena je kompletní síť dálnic a rychlostních silnic v České republice mimo městské radiály. Další předmětnou hierarchickou úrovní vybraného dopravního modu jsou regionální silnice vyššího významu, tedy silnice II. třídy. Zde je z hlediska územního vymezení předmětným územím region soudržnosti Jihovýchod, ve kterém jsou vymezeny pouze ty silnice II. třídy, které směřují do správních center dotčených dvou krajů – v kraji Vysočina do Jihlavy a v Jihomoravském kraji do Brna, což svědčí o významu těchto komunikací z pohledu vlivu na dostupnost či obslužnost ve vztahu napojení obcí na centrum regionu. Z důvodu detailnější identifikace disparit se příspěvek zabývá i zátěží daných komunikací na úsecích procházejících jednotlivými obcemi.