2014
Etnografická rajonizace: úvahy nad jejím historickým vývojem a smyslem současné existence
DRÁPALA, Daniel a Martina PAVLICOVÁZákladní údaje
Originální název
Etnografická rajonizace: úvahy nad jejím historickým vývojem a smyslem současné existence
Název anglicky
Ethnographic Differentiation: reflections on its Historical Development and Sense of Contemporary Existence
Autoři
Vydání
Národopisná revue, Strážnice, Národní ústav lidové kultury, 2014, 0862-8351
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Archeologie, antropologie, etnologie
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/14:00073181
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
local culture; folk culture; ethnographic differentation; ethnographic region; regional and local identity; the Slovácko region; the Moravian Záhoří; folklore movement
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 18. 3. 2015 08:13, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
V současné době je místní kultura chápána jako významný fenomén kultury ve společnosti, jako identifikační faktor místních obyvatel, jako důležitá součást místa k životu. V řadě případů je zde spojitost, přímá či nepřímá, s tradiční lidovou kulturou. To zahrnuje i problematiku etnografické diferenciace, jakož i definici etnografických regionů, tak jak se zformovaly především v 19. a počátku 20. století a jak jsou deklarovány coby odkaz tradice až do současnosti. Podstatná je otázka zformování těchto regionů a vývoj kulturního prostředí k nim náležejícího, což je základem našich úvah v předložené studii: nakolik jsou obecná tvrzení o etnografické diferenciace platná a co je hlavním impulsem pro jejich vývoj. Ke konkrétnímu náhledu na danou problematiku jsme vybrali dva moravské etnografické regiony (Slovácko a moravské Záhoří), které jsou dnes nedílnou součástí mapy národopisných oblastí. Jejich vznik a vývoj ale nejsou totožné. Liší se nejen teritoriálním rozsahem, vyhraněností, vnitřní diferenciací, ale i "ukotveností" regionálního povědomí. Obě sondy se snaží dokázat, že vnímání etnografického regionu se může stát často i odborným stereotypem a že k problematice etnografických regionů je potřeba se vracet v nových kontextech a významech.
Anglicky
Nowadays, local culture is understood as an important phenomenon of culture in the society, as an identification factor of local inhabitants, as an important part of place to live in. In many case, this is connected, directly or indirectly, with traditional folk culture. This also includes the issue of ethnographic differentiation as well as the definition of ethnographic regions, as these were formed especially in the 19th and the outset of the 20th centuries and have been declared as a legacy of tradition so far. Significant is the issue of the formation of these regions as well as the development of the cultural environment belonging to them, which is the basis for the reflections in the submitted study: to what extent the general contentions about ethnographic differentiation are valid and what the major impulse for the progress thereof is. Two Moravian ethnographic areas (Slovácko and Moravian Záhoří), which today are an integral part of the map with ethnographic areas, have been chosen to allow a particular view of the given issue. Their genesis and development, however, are not identical. They differ in their territorial extent, distinctiveness, inner differentiation as well as in the intensity of regional consciousness. Both probes try to prove that perception of an ethnographic area can often be a professional stereotype and that it is necessary to come back to the theme of ethnographic regions in new contexts and meanings.
Návaznosti
| DF12P01OVV015, projekt VaV |
|