VRUBEL, Martin. Význam determinant inkluzivního vzdělávání pohledem ředitelek a ředitelů běžných škol. In III. Olomoucké speciálněpedagogické dny. 2015.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Význam determinant inkluzivního vzdělávání pohledem ředitelek a ředitelů běžných škol
Název česky Význam determinant inkluzivního vzdělávání pohledem ředitelek a ředitelů běžných škol
Název anglicky The importance of determinant of inclusive education through directors of normal schools
Autoři VRUBEL, Martin.
Vydání III. Olomoucké speciálněpedagogické dny, 2015.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Prezentace na konferencích
Obor 50300 5.3 Education
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW program a bulletin příspěvků
Organizační jednotka Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky facilitátor; bariéra; osoby se zrakovým postižením; školní inkluze; rovnoprávnost; vzdělávání; postoje
Klíčová slova anglicky facilitator; barrier; person with visual impairment; school inclusion; equality of rights; education; attitudes
Změnil Změnila: Mgr. Klára Dobrovolná, DiS., učo 84416. Změněno: 22. 3. 2016 21:53.
Anotace
Příspěvek přináší dílčí výsledky širšího výzkumného šetření významu determinant školní inkluze osob se zrakovým postižením pohledem ředitelek a ředitelů běžných škol. Na vedoucí pracovníky se zaměřujeme z důvodu jejich klíčové role pro úspěch inkluzivního vzdělávání vycházející jak z evropského, tak z českého právního rámce. Kvantitativního výzkumného šetření se zúčastnilo 179 ředitelek a ředitelů z Pardubického kraje, Královéhradeckého kraje a Kraje Vysočina. Pro naše výzkumné šetření jsme zvolili výzkumnou metodu dotazování, techniku dotazník. Z hlediska významnosti determinant se na čelních místech umístily determinanty: schopnost upravit výuku, podpora dalšího vzdělávání učitelů, asistent pedagoga ve třídě. Významným faktorem ovlivňujícím možnost inkluze žáka se zrakovým postižením je též délka praxe respondentů ve školství. Ze statistické analýzy vyplynulo, že vstřícnější ke změnám systému jsou vedoucí pracovníci pracující ve školství méně než 25 let. Dále jsme zjišťovali míru ochoty k zahájení inkluzivního vzdělávání osob s různým typem zrakového postižení. Pomocí statistických postupů jsme sestavili speciální nástroj, kterým tuto ochotu měříme. Jsme tak schopni zjistit, která omezení zrakových funkcí jsou z pohledu managementu škol přijímána lépe a která hůře. Výsledky prezentujeme v našem příspěvku.
VytisknoutZobrazeno: 12. 5. 2024 23:12