Postoje českých a slovenských studentů ekonomicky zaměřených VŠ k Evropské unii (komparativní výzkum)

LUKÁŠOVÁ, Růžena; Emilie FRANKOVÁ a Zuzana ONDERUFOVÁ VOĹANSKÁ. Postoje českých a slovenských studentů ekonomicky zaměřených VŠ k Evropské unii (komparativní výzkum). Trendy ekonomiky a managementu. Akademické nakladatelství CERM s.r.o., 2015, roč. IX, č. 22, s. 26-46. ISSN 1802-8527.

Základní údaje

Originální název

Postoje českých a slovenských studentů ekonomicky zaměřených VŠ k Evropské unii (komparativní výzkum)

Název česky

Postoje českých a slovenských studentů ekonomicky zaměřených VŠ k Evropské unii (komparativní výzkum)

Autoři

LUKÁŠOVÁ, Růžena ORCID; Emilie FRANKOVÁ a Zuzana ONDERUFOVÁ VOĹANSKÁ

Vydání

Trendy ekonomiky a managementu, Akademické nakladatelství CERM s.r.o. 2015, 1802-8527

---

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50600 5.6 Political science

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14560/15:00082697

Organizační jednotka

Ekonomicko-správní fakulta

Klíčová slova česky

Národní identita; postoje k EU; vysokoškolští studenti

Klíčová slova anglicky

Natinal Identity; attitudes to European Union; university students

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Současní studenti českých a slovenských vysokých škol prožili většinu svého života v samostatné České/Slovenské republice, v nových politických, ekonomických a technologických podmínkách a v podstatně vyšším kontaktu s příslušníky jiných kultur než předchozí generace. To mohlo ovlivnit jejich sebeidentifikaci, národní cítění i postoje k EU. Empirických poznatků o tom, zda tomu tak skutečně je, je v současnosti minimum. Účelem výzkumu bylo přispět k odstranění zmíněného deficitu v poznání a poskytnout východisko pro další, extenzivnější výzkumy. Výzkum byl proveden na souboru 134 českých a 119 slovenských studentů ekonomicky orientovaných vysokých škol. Ke sběru výzkumných dat byl použit písemný dotazník, jehož prostřednictvím byla získána data kvantitativního i kvalitativního charakteru. Výsledky byly zpracovány zvlášť pro český a slovenský soubor a následně porovnány. Cílem výzkumu bylo: · zjistit, jaká je míra hrdosti mladých Čechů a Slováků – studentů ekonomicky zaměřených VŠ - na svůj národ a jaká je míra jejich identifikace se svou zemí · zjistit, jaké jsou názory mladých Čechů a Slováků na vstup své země do EU a co do budoucna od členství v EU očekávají · porovnat odpovědi českých a slovenských respondentů a identifikovat rozdíly v jejich cítění a postojích vůči EU. Celkově výzkum naznačil, že postoje studentů zkoumaných ekonomicky orientovaných fakult vůči členství v EU souvisejí na jedné straně s vnímáním ekonomických přínosů a přínosů pro osobní rozvoj a uplatnění na trhu práce, na druhé straně pak s prožíváním osobní identity utvářené v kontextu historického vývoje dané země. Nejde tedy pouze o výsledek racionální kalkulace – i u generace mladých, ekonomicky vzdělaných lidí, kteří vyrůstali v nových podmínkách, se uplatňuje emocionální cítění spojené s prožíváním jejich národní identity.

Česky

Současní studenti českých a slovenských vysokých škol prožili většinu svého života v samostatné České/Slovenské republice, v nových politických, ekonomických a technologických podmínkách a v podstatně vyšším kontaktu s příslušníky jiných kultur než předchozí generace. To mohlo ovlivnit jejich sebeidentifikaci, národní cítění i postoje k EU. Empirických poznatků o tom, zda tomu tak skutečně je, je v současnosti minimum. Účelem výzkumu bylo přispět k odstranění zmíněného deficitu v poznání a poskytnout východisko pro další, extenzivnější výzkumy. Výzkum byl proveden na souboru 134 českých a 119 slovenských studentů ekonomicky orientovaných vysokých škol. Ke sběru výzkumných dat byl použit písemný dotazník, jehož prostřednictvím byla získána data kvantitativního i kvalitativního charakteru. Výsledky byly zpracovány zvlášť pro český a slovenský soubor a následně porovnány. Cílem výzkumu bylo: · zjistit, jaká je míra hrdosti mladých Čechů a Slováků – studentů ekonomicky zaměřených VŠ - na svůj národ a jaká je míra jejich identifikace se svou zemí · zjistit, jaké jsou názory mladých Čechů a Slováků na vstup své země do EU a co do budoucna od členství v EU očekávají · porovnat odpovědi českých a slovenských respondentů a identifikovat rozdíly v jejich cítění a postojích vůči EU. Celkově výzkum naznačil, že postoje studentů zkoumaných ekonomicky orientovaných fakult vůči členství v EU souvisejí na jedné straně s vnímáním ekonomických přínosů a přínosů pro osobní rozvoj a uplatnění na trhu práce, na druhé straně pak s prožíváním osobní identity utvářené v kontextu historického vývoje dané země. Nejde tedy pouze o výsledek racionální kalkulace – i u generace mladých, ekonomicky vzdělaných lidí, kteří vyrůstali v nových podmínkách, se uplatňuje emocionální cítění spojené s prožíváním jejich národní identity.