2015
Přemostění tureckého sedla jako možný predikční faktor palatinální retence horních stálých špičáků
KUKLOVÁ, Alžbeta; Petra ŠTĚPÁNKOVÁ a Pavlína ČERNOCHOVÁZákladní údaje
Originální název
Přemostění tureckého sedla jako možný predikční faktor palatinální retence horních stálých špičáků
Název anglicky
Sella turcica bridge as a possible predictor of maxillary canine impaction.
Autoři
KUKLOVÁ, Alžbeta; Petra ŠTĚPÁNKOVÁ a Pavlína ČERNOCHOVÁ
Vydání
Den výzkumných prací 2015, 2015
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova anglicky
sella bridge; palatal canine impaction
Změněno: 14. 8. 2015 10:30, MDDr. Alžbeta Omastová, Ph.D.
Anotace
V originále
Úvod: Horní stálé špičáky patři mezi druhé nejčastěji se vyskytující retinované zuby v populaci s prevalencí 1-2 %. Mezi možné komplikace, které často provází tuto anomálii, patří resorpce kořenů okolních zubů, ankylóza, hypercementóza, cystické změny zubního folikulu a tumorózní změny postiženého zubu. Proto včasná diagnostika retence a správná volba léčebného postupu zásadně ovlivňují úspěšnost léčby. Cíl: Cílem retrospektivní studie bylo zjistit, zda morfologická aberace tureckého sedla patrná na laterálním kefalometrickém snímku může posloužit jako predikční faktor možné palatinální retence stálých špičáků. Materiál a metodika: Standardní boční kefalometrické snímky 120 pacientů s palatinální retencí horních stálých špičáků (retenční skupina) (43 mužů, 77 žen, průměrný věk 18.8 ± 7.8) a 120 pacientů kontrolní skupiny s kompletně prořezaným stálým chrupem (44 mužů, 76 žen, průměrný věk 18.1 ± 5.6) byly vybrány ze záznamů Ortodontického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Bylo provedeno měření rozměrů tureckého sedla v sagitální rovině a výsledky byly statisticky zpracovány za použití t-testu. Výskyt a typ přemostění byl porovnán mezi retenční a kontrolní skupinou za pomocí chi-kvadrát testu. Výsledky: Výskyt přemostění tureckého sedla u retenční skupiny (18.3 %) byl signifikantně vyšší (p=0.023) v porovnání s kontrolní skupinou (8.3 %). Šířka a anterio-posteriorní obvod sedla byly signifikantně vyšší u retenční skupiny. V hloubce sedla nebyl zjištěn žádný signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami. Závěr: Přemostění tureckého sedla se vyskytuje signifikantně častěji u subjektů s palatinálně retinovanými špičáky. Výskyt této morfologické aberace může být považován za možný predikční faktor retence špičáků s podezřením na ektopické prořezávání.
Návaznosti
| MUNI/A/1359/2014, interní kód MU |
|