J 2015

Co přináší studie EXAMINE - alogliptin po akutním koronárním syndromu u pacientů s diabetem mellitem 2. typu

ŠPINAROVÁ, Lenka, Jindřich ŠPINAR a Jiří VÍTOVEC

Základní údaje

Originální název

Co přináší studie EXAMINE - alogliptin po akutním koronárním syndromu u pacientů s diabetem mellitem 2. typu

Název anglicky

What the examine trial has shown: alogliptin after acute coronary syndrome in patients with type 1 diabetes mellitus

Autoři

ŠPINAROVÁ, Lenka (203 Česká republika, garant, domácí), Jindřich ŠPINAR (203 Česká republika, domácí) a Jiří VÍTOVEC (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Intervenční a akutní kardiologie, Olomouc, Solen, 2015, 1213-807X

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/15:00083593

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

alogliptin; akutní koronární syndrom; glykovaný hemoglobin; hypoglykemie; pankreatitida

Klíčová slova anglicky

alogliptin; acute coronary syndrome; glycated haemoglobin; hypoglycaemia; pancreatitis

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 21. 8. 2015 14:44, Jana Dvořáková

Anotace

ORIG EN

V originále

Diabetes mellitus 2. typu (DM2) je závažné chronické onemocnění, jehož výskyt ve vyspělých zemích neustále narůstá. V současnosti jsou do léčby diabetů zaváděné nové lékové skupiny, z nichž nejvíce nových dat je právě v oblasti ovlivnění inkretinového systému, jako inkretinové hormony, mezi něž v současné době řadíme GLP-1 (glucagon-like peptide 1) a GIP (gastric inhibitory pólypeptide), jsou označovány biochemické látky polypeptidické povahy. Oba inkretinové hormony, tedy GLP-1 i GIP, jsou v krevním oběhu během několika málo minut odbourávány enzymem dipeptidyl peptidázou 4 (DPP-4). Mechanizmus účinku těchto léčiv zvaných gliptiny spočívá v inhibici enzymu dipeptidyl peptidázy 4 (DPP-4). Studie EXAMINE, v níž byl alogliptin podáván po akutním koronárním syndromu u pacientů s DM2, randomizovaně rozdělilala 5 380 nemocných do skupin s alogliptinem nebo s placebem; nemocní byli sledováni až 40 měsíců (medián doby léčby alogliptinem byl 18 měsíců). Primární cíl (úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální infarkt myokardu a nefatální cévní mozková příhoda) se vyskytl u 305 pacientů ze skupiny s alogliptinem (11,3%) a u 316 pacientů ze skupiny placeba (11,8%), p < 0,001 pro noninferioritu. Hladina glykovaného hemoglobinu se výrazné více snížila po užívání alogliptinu o 0,36%, p < 0,001. Výskyt nežádoucích účinků, jako je hypoglykemie, pankreatitida či nutnost dialýzy, byl v obou skupinách stejný. Alogliptin u pacientů po akutní koronární příhodě a s DM2 byl při srovnatelné kardiovaskulární morbiditě a mortalitě účinný ve snižování hladiny glykovaného hemoglobinu, aniž došlo ke zvýšení výskytu či intenzity nežádoucích účinků.

Anglicky

Type 2 diabetes mellitus (T2DM) is a serious chronic condition with an increasing incidence in the developed countries. At present, novel drug classes are being introduced in the treatment of diabetes, for which most new data are available concerning the action on the incretin system. Incretin hormones currently include GLP-1 (glucagon-like peptide 1) and GIP (gastric inhibitory polypep-tide). Both these incretin hormones are metabolized within minutes by the enzyme dipeptidyl peptidase 4 (DPP-4). The mechanism of action of these drugs, called gliptins, consists in inhibiting DPP-4. The EXAMINE trial, in which alogliptin was administered following acute coronary syndrome in patients with T2DM, randomized 5,380 patients to receive alogliptin or placebo; the patients were followed up for up to 40 months (with a median duration of treatment with alogliptin of 18 months). The primary endpoint (death from cardiovascular causes, non-fatal myocardial infarction, and non-fatal stroke) occurred in 305 patients in the alogliptin group (11.3%) and in 316 patients in the placebo group (11.8%), p < 0.001 for non-inferiority. The level of glycated haemoglobin was significantly more reduced following the use of alogliptin, by 0.36%, p < 0.001. The rates of adverse effects, such as hypoglycaemia, pancreatitis, or the need for dialysis, were similar in both groups. While having similar cardiovascular morbidity and mortality, alogliptin in patients after acute coronary event and with T2DM was effective in reducing the level of glycated haemoglobin without having increased the rate or intensity of adverse effects.