Leather decay – model samples evaluation

VYSKOČILOVÁ, Gabriela; Alois ORLITA a Richard ŠEVČÍK. Leather decay – model samples evaluation. In 1 st International Conference Science and Engineering in Arts, Heritage and Archaeology - Book of Abstracts. 2015.

Základní údaje

Originální název

Leather decay – model samples evaluation

Název česky

Degradace usně - vyhodnocení modelových vzorků

Autoři

VYSKOČILOVÁ, Gabriela; Alois ORLITA a Richard ŠEVČÍK

Vydání

1 st International Conference Science and Engineering in Arts, Heritage and Archaeology - Book of Abstracts, 2015

---

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

10406 Analytical chemistry

Stát vydavatele

Velká Británie a Severní Irsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Kód RIV

RIV/00216224:14310/15:00083620

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

Klíčová slova česky

Degradace usně; třísloviny; teplota smrštění; pH, stanovené pevnosti; SEM-EDX

Klíčová slova anglicky

Leather decay; tannins; shrinkage temperature; pH; determination of tensile strength; SEM-EDX

Příznaky

Mezinárodní význam

---

Anotace

V originále

Archaeological leather is a very neglected material in spite of the frequency of findings. Little is known about the mechanism of leather degradation. New and historical leather are influenced by oxidation and hydrolysis whereas archaeological ones are mainly affected by soil degradation and biodegradation. The aim of the survey is to provide detailed pieces of knowledge of their decay. Methods for evaluation and analysis of new and historical leather (organoleptic examination, fibre cohesion, pH, shrinkage temperature, SEM-EDX, determination of tensile strength) we used because there are no methods verified for archaeological leather analysis. The results for the new and artificially aged leathers were compared. The effect of soil on the leather was concluded and methods applicable to analyze this type of material are presented as well.

Česky

Archeologická useň je velmi opomíjený materiál i přes svou četnost. O mechanismu degradace je známo velmi málo. Nové a historické usně jsou ovlivněny oxidací a hydrolýzou, zatímco archeologické usně jsou ovlivněny především půdní degradací a biodegradací. Cílem výzkumu je přinést detailní znalosti o mechanismu degradace archeologické usně. Byly použity metody běžně používané pro analyzování usní nových a historických (organoleptické vyhodnocení, koherence vláken, pH, teplota smrštění, SEM-EDX, stanovení pevnosti v tahu), protože pro usně archeologické zatím nebyly doporučeny žádné vhodné metody analýzy. Výsledky získané z nových a uměle stárnutých usní bylo porovnány. Závěrem byly určeny metody vhodné k analyzování uvedeného materiálu.