ČERNÝ, Michal. Informace jako antropologický fenomén. Brno: Flow, 2015. 99 s. ISBN 978-80-88123-08-8.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Informace jako antropologický fenomén
Název anglicky Information as anthropological phenomenon
Autoři ČERNÝ, Michal (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Brno, 99 s. 2015.
Nakladatel Flow
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Odborná kniha
Obor 50300 5.3 Education
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Kód RIV RIV/00216224:14210/15:00084533
Organizační jednotka Filozofická fakulta
ISBN 978-80-88123-08-8
Klíčová slova česky Informace; de Chardin; filosofie výchovy; věda; informační společnost; filosofie informace
Klíčová slova anglicky information; de Chardin; philosophy of education; science; Information Society; philosophy information
Štítky rivok
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnil: RNDr. Michal Černý, učo 268947. Změněno: 6. 4. 2016 13:58.
Anotace
Název knihy Informace jako antropologický fenomén určuje program, kterým je kniha koncipovaná. Vychází přitom z de Chardinovské konceptu antropologie a kosmologie, která staví na specifické fenomenologii, často označované jako personalismus. Práce postupuje v analýze informace, jako určitého antropologického konstruktu od nejširších souvislostí, až do intelektuálního nitra člověka. První kapitolou bylo téma informační společnosti jako sociálního fenoménu, který utváří informační prostředí a dává mantinely všem aktivitám, které člověk v západním civilizačním okruhu na začátku jedenadvacátého století provozuje. Člověk není izolovanou bytostí, kultura, politika, ekonomické i sociální determinanty, to vše utváří svět, na který se musí adaptovat, ale který také sám aktivně přetváří. Druhou úrovní je pak zevrubná analýza myšlení, především chápaného v kontextu práce s kategoriemi, jako základním prostředky lidského myšlení. Tyto kategorie umožňují klasifikovat svět, dávají mu řád a tvoří prostor pro jeho studium přírodními vědami. Informační věda má pak za cíl především tvorbu těchto struktur, jejich studium a zkoumání významu jejich nastavení pro lidský život i poznání jako takové. V neposlední řadě jsme se pak snažili ukázat, proč počítače nemohou nahradit myslícího člověka a jaký vliv má právě téma umělé inteligence na vzdělávání a filozofii výchovy. Třetí rovina, nejnižší se věnuje prostředkům lidského myšlení. Máme-li popsat člověka ve světě informací, pak je třeba znát odpověď na otázku, co myšlení je a jaké jsou jeho prostředky. Hegelovské „člověk je myslící vědomí“ je zde analyzováno a problematizováno. Tato část knihy se zaměřuje především na jazyk v nejširším slova smyslu. Publikace má interdisciplinární charakter – integruje poznatky filosofie, fyziky, filosofie výchovy, lingvistiky, informatiky a dalších oborů a snaží se nabídnout jejich syntézu opíraje se o de Chardinovské myšlenkové pozadí.
Anotace anglicky
It draws on the de Chardinian concept of anthropology and cosmology based on a specific phenomenology, often called personalism. The publication goes on to analyse information as a certain anthropological construct, from the broadest context to the intellectual core of human beings. On the first level the topic of information society is introduced as a social phenomenon that creates an information environment and sets limits to all activities pursued by people in the Western civilisation area at the beginning of the 21st century. People are not isolated beings; culture, politics, economics as well as social determinants are what creates the world they must adapt to; as well as the world they actively co-create. On the second level there is a thorough analysis of thinking, which is understood especially in the context of the employing of categories as the basic means of human way of thinking. Categories enable us to classify the world; they bring order in it and create a space for its exploration by the natural sciences. The aim of information science is mainly to create these structures, study them and explore the meaning of their setup for human life and for cognition as such. Last but not least the authors attempted to show why computers cannot replace thinking humans and the influence of the problem of artificial technology on education and the philosophy of education. The third (the most basic level) deals with the means of human thinking. When attempting to describe humans in the world of information we need to know the answer to the question of what thinking is and what its means are. Here the Hegelian “man as a thinking consciousness” is analysed and problematised. This publication has an interdisciplinary character. It integrates the findings of philosophy, physics, philosophy of education, linguistics, information science and other specialisations, offering a synthesis based on de Chardinian philosophy.
Návaznosti
CZ.1.07/1.3.00/51.0035, interní kód MUNázev: INTERES - Informační technologie realizované spoluprací
Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (VK), 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení
VytisknoutZobrazeno: 23. 9. 2020 13:07