J 2015

Kampylobakteriózy na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno v letech 2011-2013: retrospektivní studie

POLÁK, Pavel; M. VRBA; Zbyněk BORTLÍČEK; Jana JURÁNKOVÁ; M. FREIBERGEROVÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Kampylobakteriózy na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno v letech 2011-2013: retrospektivní studie

Název anglicky

Campylobacteriosis at the Department of Infectious Diseases of the University Hospital Brno in 2011-2013: a retrospective study

Autoři

POLÁK, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí); M. VRBA (203 Česká republika); Zbyněk BORTLÍČEK (203 Česká republika, domácí); Jana JURÁNKOVÁ (203 Česká republika, domácí); M. FREIBERGEROVÁ (203 Česká republika); Petr HUSA (203 Česká republika, domácí); J. KAMELANDER (203 Česká republika) a Milan DASTYCH (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie, Praha, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, 2015, 1210-7913

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30300 3.3 Health sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impakt faktor

Impact factor: 0.268

Kód RIV

RIV/00216224:14110/15:00084640

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

UT WoS

000363320600006

Klíčová slova česky

kampylobakterlóza; invazivni onemocnění; rezistence k antibiotikům

Klíčová slova anglicky

Campylobacteriosis; invasive disease; antibiotic resistance

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 7. 4. 2016 16:15, Ing. Mgr. Věra Pospíšilíková

Anotace

ORIG EN

V originále

Cíl práce: Posoudit základní klinické, laboratorní a mikrobiologické charakteristiky dospělých pacientů s kampylobakteriózou hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob (KICH) Fakultní nemocnice (FN) Brno v letech 2011-2013. Materiál a metodiky: Retrospektivní analýza klinických a laboratorních parametrů 160 dospělých pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno v období 1.1. 2011 až 31.12. 2013. Výsledky: V souboru 160 dospělých pacientů (n = 160) nebyla zaznamenána letalita ani baktenémie. Závažnější forma onemocnění s příznaky SIRS se vyskytla u 24 pacientů (15 % souboru). Přechodná lehká až středně těžká leukocytoeme byla přítomna u 16 osob (10,0 %) a trombocytopenie u 24 pacientů (15,0 %): bicytopenie pak u 7 jedinců (4.4 %). S výskytem intestmální formy kampylobakteriózy se SIRS statisticky významné koreluji následující faktory: věk do 70 let (p = 0.037), nepřítomnost arteriální hypertenze(p - 0,044), imunosupresivní léčba (p = 0.008), počet leu-kocytů v periferní krvi nad 12 * 10VI (P = 0,023) a tělesná teplota nad 38.0 °C (p < 0.001). Antibiotiky bylo léčeno 96,3 % jedinců s neinvazivní formou onemocnění a 100,0 % jedinců se současným SIRS. Průměrná doba antibiotické terapie byla 8,8 dne ve skupině s neinvazivním onemocněním a 9.3 dne u pacientů splňujících kritéria SIRS. Postantibiotická kolitida způsobená C/ostndium difficile se vyskytla celkem u 7 pacientů (4,4 %). Orgánové komplikace ani autoimunitní následky nebyly pozorovány. Závěry: Intestinálni formou onemocnění se SIRS jsou ohro¬ženi především jedinci do věku 70 let. Empirická antibiotická terapie je na KICH indikována příliš často a není adekvátně deeskalována.

Anglicky

Objective: To provide basic clinical, laboratory, and micro¬biological characteristics of adult patients with campylobac-tenosis admitted to the Department of Infectious Diseases University Hospital Brno (UHB), in 2011-2013. Materials and methods: A retrospective analysis of clinical and laboratory parameters of 160 patients hospitalized with Campylobacteriosis at the Department of Infectious Diseases, UHB from 1 January 2011 to 31 December 2013. Results: There was no lethality or bacteremia reported in the study group of 160 adult patients (n = 160) with cam-pylobacteriosis. A more severe form of the disease with signs of systemic inflammatory response syndrome (SIRS) occurred in 24 patients, i.e. 15% of the study population. Transient mild to moderate leukocytopenia and thrombo-cytopenia were seen in 16 (10.0%) and 24 patients (15.0%), respectively, and seven patients (4.4%) had bicytopenia.