Hodnocení rizika vysychání drobných vodních toků v České republice

ZAHRÁDKOVÁ, Světlana, Ondřej HÁJEK, Pavel TREML, Petr PAŘIL, Michal STRAKA, Denisa NĚMEJCOVÁ, Marek POLÁŠEK a Pavel ONDRÁČEK. Hodnocení rizika vysychání drobných vodních toků v České republice. Vodní hospodářství - příloha VTEI. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, 2015, roč. 2015, č. 6, s. 4-16. ISSN 0322-8916.

Základní údaje

• Originální název: Hodnocení rizika vysychání drobných vodních toků v České republice
• Název česky: Hodnocení rizika vysychání drobných vodních toků v České republice
• Název anglicky: RISK ASSESSMENT OF DRYING UP OF SMALL STREAMS IN THE CZECH REPUBLIC
• Autoři: ZAHRÁDKOVÁ, Světlana, Ondřej HÁJEK, Pavel TREML, Petr PAŘIL, Michal STRAKA, Denisa NĚMEJCOVÁ, Marek POLÁŠEK a Pavel ONDRÁČEK.
• Vydání: Vodní hospodářství - příloha VTEI, Praha, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, 2015, 0322-8916.

Další údaje

• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Klíčová slova česky: sucho;mapa;tok;deficit srážek;krajinný pokryv;makrozoobentos;bioindikace
• Klíčová slova anglicky: drought;map;stream;precipitation deficit;land cover;benthic macroinvertebrate;bioindication
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Pro Českou republiku byla navržena kategorizace území z hlediska rizika vysychání drobných vodních toků (1. až 4. řád podle Strahlera). Byly stanoveny tři stupně rizika (malé, střední a velké) pro detailní plošky povodí (povodí IV. řádu). Stupně rizika byly definovány na základě hodnot vybraných abiotických charakteristik povodí a jejich kombinací. Výběr charakteristik a jejich hraniční hodnoty byly odvozeny metodou klasifikačních stromů. Klasifikovány byly lokality, které byly rozděleny do skupin podle toho, zda na nich bylo zjištěno vysychání. Vysychání bylo detekováno metodou retrospektivní biologické indikace. Tato nová metoda, založená na analýze makrozoobentosu, byla vyvinuta na základě komplexního výzkumu vysychajících i permanentních toků v období 2012–2015. Pomocí uvedené metody bylo vyhodnoceno 332 lokalit (1362 vzorků), sledovaných na drobných vodních tocích ČR v rozmezí let 1997 až 2015. Výsledný stupeň rizika vysychání drobných vodních toků pro vytvoření mapy byl odvozen pomocí metody klasifikačních stromů z deficitu srážek, typu krajinného pokryvu, podílu hornin s obsahem jílovců, parametrů geomorfologických a z podílu stojatých vod v povodí. Území s malým rizikem vysychání představuje 45,3 %, se středním 23,3 % a s velkým rizikem 31,3 % rozlohy ČR. Vysoce riziková jsou povodí s převahou orné půdy a podílem vodních ploch větším než 1 ‰. Kategorizace má sloužit jako podklad pro rozhodovací procesy zejména pro management vodního hospodářství, zemědělství a ochrany přírody.

Anotace česky

Pro Českou republiku byla navržena kategorizace území z hlediska rizika vysychání drobných vodních toků (1. až 4. řád podle Strahlera). Byly stanoveny tři stupně rizika (malé, střední a velké) pro detailní plošky povodí (povodí IV. řádu). Stupně rizika byly definovány na základě hodnot vybraných abiotických charakteristik povodí a jejich kombinací. Výběr charakteristik a jejich hraniční hodnoty byly odvozeny metodou klasifikačních stromů. Klasifikovány byly lokality, které byly rozděleny do skupin podle toho, zda na nich bylo zjištěno vysychání. Vysychání bylo detekováno metodou retrospektivní biologické indikace. Tato nová metoda, založená na analýze makrozoobentosu, byla vyvinuta na základě komplexního výzkumu vysychajících i permanentních toků v období 2012–2015. Pomocí uvedené metody bylo vyhodnoceno 332 lokalit (1362 vzorků), sledovaných na drobných vodních tocích ČR v rozmezí let 1997 až 2015. Výsledný stupeň rizika vysychání drobných vodních toků pro vytvoření mapy byl odvozen pomocí metody klasifikačních stromů z deficitu srážek, typu krajinného pokryvu, podílu hornin s obsahem jílovců, parametrů geomorfologických a z podílu stojatých vod v povodí. Území s malým rizikem vysychání představuje 45,3 %, se středním 23,3 % a s velkým rizikem 31,3 % rozlohy ČR. Vysoce riziková jsou povodí s převahou orné půdy a podílem vodních ploch větším než 1 ‰. Kategorizace má sloužit jako podklad pro rozhodovací procesy zejména pro management vodního hospodářství, zemědělství a ochrany přírody.

Anotace anglicky

A categorization of the Czech Republic territory in terms of the risk of drying up of small streams (1st to 4th order by Strahler) was proposed. Three levels of risk (low, medium and high) for basic hydrological units (catchment) were set. The risk levels were defined using selected abiotic characteristics of the hydrological units and their combinations. The selection of characteristics and their limit values were derived using a statistical method of classification trees. The set of sites divided into groups depending on whether they were found drying or not was evaluated. The drying up of streams was detected with the help of a new method of retrospective bioindication. This new method based on the analysis of macroinvertebrates was developed within the comprehensive research of permanent and drying up streams between 2012 and 2015. Using that method 332 sites (1362 samples) located at small streams and monitored in the Czech Republic between 1997 and 2010 were evaluated. The degree of risk was derived from the following characteristics: the precipitation deficit, land cover type, the share of rocks containing clays, geomorphological characteristics and the share of standing waters in the catchment. According to our assessment the area of low risk of drying up of streams up to 4th Strahler order represents 45.3% of the area of the Czech Republic, while the area of medium and high risk 23.3% and 31.3% respectively. Typical catchments with a high risk are those with a predominance of arable land and with the share of standing water areas greater than 1‰. The proposed categorization is to serve as a basis for decision‑making processes, particularly for the water resource management, agriculture and conservation.