Berounská sídelní komora v raném a vrcholném středověku (před r. 1419). Úvaha nad majetkovou strukturou mikroregionu a nad reprezentativností našich pramenů k dějinám osídlení

KALHOUS, David. Berounská sídelní komora v raném a vrcholném středověku (před r. 1419). Úvaha nad majetkovou strukturou mikroregionu a nad reprezentativností našich pramenů k dějinám osídlení. Medievalia historica Bohemica. 2015, roč. 18, č. 2, s. 7-67. ISSN 0862-979X.

Základní údaje

• Originální název: Berounská sídelní komora v raném a vrcholném středověku (před r. 1419). Úvaha nad majetkovou strukturou mikroregionu a nad reprezentativností našich pramenů k dějinám osídlení
• Název česky: Berounská sídelní komora v raném a vrcholném středověku (před r. 1419). Úvaha nad majetkovou strukturou mikroregionu a nad reprezentativností našich pramenů k dějinám osídlení
• Název anglicky: The Beroun District Settlement Chamber in the Early and High Middle Ages (before 1419). Consideration of the property structure of the microregion and of the representativeness of our sources on the history of settlement
• Autoři: KALHOUS, David.
• Vydání: Medievalia historica Bohemica, 2015, 0862-979X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Beroun; Karlštejn; Tetín; raný středověk; vrcholný středověk; nižší šlechta; dějiny moci; společenská kontrola a komunikace; poddaní; regionální dějiny; střední Čechy
• Klíčová slova anglicky: Beroun; Karlštejn; Tetín; early middle ages; high middle ages; lesser nobility; history of power; social control and communication; subjects in middle ages; regional history; central Bohemia
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Oblast, jež je dnes spojena s historickým městem Berounem, starobylým klášterem sv. Jana, bývalým proboštstvím ostrovského kláštera, tetínským hradiskem či hradem Karlštejn, Žebrák a Točník, figurovala v historických pramenech již od počátku 10. století. Přítomnost knížecího hradu Tetína (ale i několika dalších raně středověkých hradů, o nichž však mnoho nevíme ani z hlediska historie, ani z hlediska archeologie) dokládá zájem knížete na kontrole sledované oblasti. Až později přibývají doklady přítomnosti elit, jež padají na vrub struktuře zachovaných pramenů. Během 13. století sice upadá význam Tetína, nicméně se pozvolna formuje město Beroun, nová opora panovnické moci. První polovina 14. století přinesla další posílení majetkové přítomnosti panovníka, když byly vykoupeny či směněny některé další statky a když byl zbudován Karlštejn. Nelze si rovněž nepovšimnout poměrně husté sítě drobných opevněných sídel, jež převážně patřila příslušníkům drobné šlechty. Tato společenská skupina byla velmi důležitým „rezerovárem“ knížecích služebníků, stejně jako hrála důležitou roli při řešení (ale jistě i vyvolávání) místních sporů. Majetek těchto rodin drobné šlechty byl zřejmě nevelký. Přes existenci značného množství rodin registrujeme jenom čtyři kostely, jejichž patronát by byl spojen s nižší šlechtou; velmi často také regisitrujeme existenci vícera vlastníků v jednotlivých vsích. Většině tedy výnosy drobných majetků nemohly postačovat k tomu, aby se uživila. Nevelké množství zpráv dovoluje jen několik epizodických vhledů do právního, sociálního a ekonomického postavení jak této vrstvy, tak zdejších poddaných. Sledování dynamiky těchto vrstev na území Berounska je ovšem v dané chvíli sotva možné, další výsledky však slibuje chystaný rozbor karlštejnských účtu z dob husitské revoluce.

Anotace anglicky

The area, which today is connected with the historic town of Beroun, the historic monastery of St John, the former provostry of the Ostrov monastery, Tetín fortified settlement or Castles Karlštejn, Žebrák and Točník, figured in the historical sources already from the beginning of the 10th century. The presence of the ducal castle of Tetín (but also of several other early medieval castles, on which we however do not know much from the perspective of history or archaeology) proves the interest of the duke in the control of the area being studied. Only later is there more evidence of the presence of the elites, which come thanks to the structure of the preserved sources. While the importance of Tetín decreases during the 13th century, the town of Beroun is gradually forming, a new buttress of sovereign power. The first half of the 14th century brought another reinforcement of the property presence of the ruler, when some more estates were redeemed or exchanged and when Karlštejn was built. It is also impossible to ignore the relatively dense network of small fortified seats, which belonged predominantly to members of the lesser aristocracy. This social group was a very important “reservoir” of ducal servants, just as it played an important role in the resolution (but certainly also the evocation) of local disputes. The property of these families of lesser nobility was apparently small. Despite the existence of a significant number of families, we record only four churches, the patronage of which would have been connected with the lower aristocracy; we also very often record the existence of multiple owners in individual villages. Hence, for most the revenue of the small owners could not be sufficient to make a living. The small number of reports allows only a few episodic views into the legal, social and economic position both of the class and of the serfs there. Observing the dynamic of these classes on the territory of the Beroun district is hardly possible at the given time, but the prepared analysis of the Karlštejn accounts from the times of the Hussite revolution promise further results.

Návaznosti

• GAP405/10/0556, projekt VaV: Název: Archeologie přemyslovských Čech