2015
Neuspeli pokušaji poboljšanja odnosa izmedju Srbije i Austro-Ugarske neposredno pre Prvog svestskog rata u ogledalu češke arhivske gradje
ŠTĚPÁNEK, VáclavZákladní údaje
Originální název
Neuspeli pokušaji poboljšanja odnosa izmedju Srbije i Austro-Ugarske neposredno pre Prvog svestskog rata u ogledalu češke arhivske gradje
Název česky
Neúspěšné pokusy zlepšení vztahů mezi Srbskem a Rakousko-Uherskem bezprostředně před První světovou válkou ve světle českých archivních pramenů
Název anglicky
UNSUCCESSFUL TRIALS TO IMPROVE RELATIONSHIPS BETWEEN SERBIA AND AUSTRIA-HUNGARY BEFORE THE WWI AS REFLECTED IN CZECH ARCHIVAL RESOURCES
Autoři
Vydání
Beograd, Srbi i Prvi svetski rat 1914-1918, od s. 237-254, 18 s. 2015
Nakladatel
Srpska akademija nauka i umetnosti
Další údaje
Jazyk
srbština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Srbsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/15:00089196
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-86-7025-666-8
Klíčová slova česky
Balkánské války; srbský přístav; Nikola Pašič; Josef Redlich; Leopold Berchtold; Karel Kramář; T. G. Masaryk
Klíčová slova anglicky
Balkan Wars; Serbian port; Nikola Pašić; Leopold Berchtold; Josef Redlich; Karl Kramář; T. G. Masaryk
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 7. 4. 2017 14:43, Mgr. Marie Skřivanová
V originále
U ovom radu, na osnovu novootkrivene arhivske dokumentacije autor je napore političara sa češke teritorije Habsburškog carstva pripisao njihom delovanju u svojstu posrednika izmedju Srbije i Austrougarske. To se odigravalo tokom politički netabilnog perioda Balkanskih ratova. Odnosi izmedju ove dve države u pogeldu slobodog pristupa Jadranskom moru Srbije u Albaniji bili su zategnuti još u to vreme.; odnosi su se zaoštrili i mogli su rezultirati austrijskom vojnom intervencijom. Medjutim, misije poslanika u austrijskom parlamentu Jozefa Redliha, Karela Kramarža i Tomaša Masarika pokazale su se kao neuspele. Na osnovu arhivskih istraživanja V. Štepanek je prikazao najsveobuhvatniju srpsku ponudu u pogledu održavanja pregovora, koje je u sebi nosila mogučnost da dodje do ličnog sastanka izmedju premijera Srbije Nikole Pašića i austrougarskog ministra spoljnih poslova Leopolda Berchtolda. Ta ponuda je primljena u decembru 1912 godine od strane poslanika u parlamentu Masarika. Medjutim, odbijanje iste, kako navodi autor, produbilo je tenzije izmedju dve države, što je direktno rezultiralo ratnom konfrontacijom.
Česky
Studie se zabývá misemi politiků z českých zemí habsburské monarchie, kteří se pokoušeli prostředkovat mezi Srbskem a Rakousko-Uherskem v napjatém období balkánských válek. Spory mezi monarchií a Srbskem zejména o přístup k jaderskému moři na albánském pobřeží již tehdy hrozily přerůst v ozbrojený konflikt. Se srbskou vládou a jejím premiérem N. Pašičem jednali moravský německý poslanec moravského zemského sněmu a rakouského parlamentu prof. Josef Redlich a nejvlivnější český politik v té době vůbec Karel Kramář. Oba si uvědomovali nutnost srbského přístavu na Jadranu, ale přiblížit stanoviska srbské a rakouské nedokázali. Nejkomplexnější nabídku k jednání předložil rakouskému ministerstvu zahraničí Nikola Pašić prostřednictvím poslance T. G. Masaryka. Ten se v srbské věci angažoval již dříve a měl v Srbsku dobré jméno. Autor práce o srbských nabídkách informuje na základě jím nalezeného doposud neznámého zápisu, které z jednání pořídil L. Berchtold. Srbsko za přístav na Jadranu nabízelo doložku nejvyšších obchodních výhod, možnost využívat srbské dráhy a budovat nové, o všem hodlal Pašić informovat L. Berchtolda osobně. Rakouský ministr zahraničí ale srbskou nabídku i přes protesty vlivných politických kruhů (ministr financí a správce Bosny a Hercegoviny Leon Biliňski a další) odmítl. Neúspěšná byla i Pašičova mise na počátku října 1913. Po neúspěchu Masarykova prostředkování a osobního jednání s N. Pašiće s L. Berchtoldem již byla cesta k válečné konfrontaci otevřena.