2015
Je třeba společnost chránit před pitvajícími lékaři?
VOJTÍŠEK, TomášZákladní údaje
Originální název
Je třeba společnost chránit před pitvajícími lékaři?
Autoři
Vydání
XXIII. Ostravské dny forenzních věd, 2015
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
30000 3. Medical and Health Sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Změněno: 6. 12. 2015 16:16, MUDr. Mgr. Bc. Tomáš Vojtíšek, Ph.D.
Anotace
V originále
Nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) zavedl v České republice od roku 2014 předpokládaný nesouhlas člověka s pitvou a narušil tak předchozí systém daný zákonem o zdravotních službách (zák. č. 372/2011 Sb., dále jen „ZZS“), který spočíval na předpokládaném souhlasu s pitvou za současné široké možnosti vyslovit s pitvou nesouhlas. Na zmatečnou situaci (pokles pitev, nezohledňování vůle pozůstalých) zareagovalo ministerstvo zdravotnictví přípravou novely ZZS, nicméně prakticky současně úpravu regulace pitev zakomponovalo i ministerstvo spravedlnosti do tzv. technické novely NOZ, kde se měl legislativní úpravou prakticky odstranit jeho vliv na provádění pitev. Ačkoliv obě novely (NOZ i ZZS) se doposud (září 2015) nedostaly do stadia parlamentního projednávání, u NOZ již došlo k vypořádání připomínek vzešlých z mezirezortního připomínkového řízení. Příslušný dokument je dostupný v tzv. Knihovně připravované legislativy přístupné z webových stránek Vlády ČR (www.vlada.cz). V argumentaci připomínek je např. uvedeno: „...novela bezdůvodně snižuje nastavenou hladinu pietní ochrany...“ (Úřad vlády), „...u pitev není problém v NOZ, nýbrž v zákoně o zdravotních službách...“ (Úřad pro ochranu osobních údajů), „...jde o problematiku v první řadě etickou a lidskoprávní, nikoli zdravotní úzce odbornou. Lidské tělo není majetkem poskytovatele zdravotních služeb a neexistuje žádné obecné právo takového poskytovatele k provádění pitev... požadavky některých zdravotnických pracovišť, které jsou nyní vyjádřeny i v návrhu novely ZZS, etické hledisko ignorují... u jiných než soudních pitev je proto třeba zásadně trvat na souhlasu zemřelého...“ (Ministerstvo práce a sociálních věcí). Důsledkem tlaku těchto připomínkových míst pak byla změna původního návrhu, který aktuálně pouze petrifikuje současný stav v NOZ a bez přijetí novely ZZS situaci nijak neřeší. Způsob argumentace připomínkových míst pak jeví známky snahy o maximální potlačení provádění pitev, bez ohledu na vyvažování zájmu společnosti, vůle člověka i respektu k rodinnému životu.