Lesní vegetace Krumlovského lesa a okolí

NOVÁK, Pavel a Jan ROLEČEK. Lesní vegetace Krumlovského lesa a okolí. Thayensia. Správa Národního parku Podyjí, 2015, roč. 12, č. 1, s. 3-48. ISSN 1212-3560.

Základní údaje

• Originální název: Lesní vegetace Krumlovského lesa a okolí
• Název česky: Lesní vegetace Krumlovského lesa a okolí
• Název anglicky: Woodland vegetation of the Krumlovský les Forest and its surroundings
• Autoři: NOVÁK, Pavel (203 Česká republika, domácí) a Jan ROLEČEK (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Thayensia, Správa Národního parku Podyjí, 2015, 1212-3560.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 10600 1.6 Biological sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/15:00081455
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• Klíčová slova česky: floristika;fytocenologie;gradientové analýzy;jihozápadní Morava;klasifikace vegetace
• Klíčová slova anglicky: gradient analysis;phytosociology;plant recording;south-western Moravia;vegetation classification
• Štítky: AKR, rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Za účelem dokumentace a intepretace variability lesní vegetace Krumlovského lesa a okolí bylo zapsáno 150 fytocenologických snímků, které byly následně klasifikovány pomocí shlukové analýzy. Celkem bylo rozlišeno jedenáct vegetačních typů. Vůdčí lesní společenstvo oblasti představují floristickyfádnímezofilníacidofilnídoubravy, v jejichž bylinném patře převažují běžné lesní acidofyty, místy však mohou být významně zastoupeny i nitrofilní druhy. Na výslunných svazích budovaných granitoidy jsou vytvořeny teplomilné acidofilní doubravy,které se často vyznačují druhově bohatým podrostem s teplomilnými acidofilními a acidotolerantními prvky.Na skalnaté partie svahů říčních údolí jsou vázány druhově spíše chudé porosty skalních acidofilních doubrav. Zejména na sprašemi pokrytých plošinách v okolí Moravského Krumlova se vyskytují floristicky pestré xeromezofilní subacidofilní doubravy vyznačující se přítomností druhů teplomilných doubrav, dubohabřin a někdy i druhů bezkolencových luk. Pro výslunná stanoviště na bazických substrátech, zejména na spraších, jsou charakteristické porosty šipákových doubrav s výskytem mnoha teplomilných bazifilních prvků. Na živinami bohatších mezických stanovištích byly zaznamenány eutrofní dubohabřiny, včetně některých teplomilných typů. Na plošinách a stinných svazích budovaných minerálně chudými granitoidy se lze místy setkat s mezotrofními dubohabřinami. Pro stinné balvanité svahy říčních údolí jsou charakteristické suťové lesy. V aluviích vodních toků, zejména Jihlavy a Rokytné, lze místy nalézt lužní lesy. Pravděpodobně pouze dočasná sukcesní stadia představují březiny vyvinuté na plošinách v centrální části Krumlovského lesa. Výsledky gradientových 46 analýz naznačily, že hlavní gradient v druhovém složení studované vegetace je spojen s úživností stanoviště.

Anotace anglicky

Krumlovský les Forest and its surroundings (south-western Moravia, Czech Republic) comprise a large woody area on the south-eastern edge of the Bohemian Massif. Although the forests in the region are extensive and relatively well preserved, their ecology and species composition are poorly studied. Therefore, we conducted a field survey between 2011 and 2012, yielding 150 phytosociological relevés of local natural and semi-natural forest communities. Basic environmental variables (altitude, aspect, canopy cover, heat load index, slope, soil depth, soil pH) were also recorded in every relevé. Using cluster analysis (algorithm beta-flexible)therelevéswereclassifiedintoelevenvegetationtypesreflectingthetotalvariationinspeciescomposition.Theyareasfollows: 1 – acidophilous oak forests with nitrophytes, 2 – mesic acidophilous oak forests, 3 – dry acidophilous oak forests, 4 – dry acidophilous oak forests of rock outcrops, 5 – dry-mesic subacidophilous oak forests on deep soils, 6 – birch forests, 7 – eutrophic oak-hornbeam forests, 8 – mesotrophic oak-hornbeam forests, 9 – ravine forests, 10 – alluvial forests and 11 – downy oak forests. Using gradient analysis, nutrient availability/productivity gradient was identified as the main driver of species composition in the studied vegetation.

Návaznosti

• GB14-36079G, projekt VaV: Název: Centrum analýzy a syntézy rostlinné diverzity (PLADIAS) (Akronym: PLADIAS)

Investor: Grantová agentura ČR, Centrum analýzy a syntézy rostlinné diverzity

• MUNI/A/1484/2014, interní kód MU: Název: Analýzy diverzity biologických systémů různých úrovní a na různých škálách terestrického a akvatického prostředí (Akronym: BIDA4)

Investor: Masarykova univerzita, Analýzy diverzity biologických systémů různých úrovní a na různých škálách terestrického a akvatického prostředí, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty