Nakladatelé, umělci a styly. Nakladatelské vazby jako předmět uměleckohistorického zájmu?

URBÁNKOVÁ, Lucie. Nakladatelé, umělci a styly. Nakladatelské vazby jako předmět uměleckohistorického zájmu? Opuscula historiae artium. Brno: Masarykova univerzita, 2015, roč. 64, č. 1, s. 70-81. ISSN 1211-7390.

Základní údaje

• Originální název: Nakladatelé, umělci a styly. Nakladatelské vazby jako předmět uměleckohistorického zájmu?
• Název anglicky: Publishers, Artists and Styles: Publisher Bindings as a Subject of Art-Historical Interest?
• Autoři: URBÁNKOVÁ, Lucie (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Opuscula historiae artium, Brno, Masarykova univerzita, 2015, 1211-7390.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: Umění, architektura, kulturní dědictví
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Digitální knihovna FF MU
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/15:00086024
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: nakladatelská vazba; kniha; knižní kultura; mluvící vazba; lipská vazba; nakladatelství; historismus; secese; Ignác Ladislav Kober; Jan Otto; Josef Richard Vilímek; František Šimáček; Viktor Oliva; Mikoláš Aleš; Adolf Liebscher; Karel Liebscher; Josef Pfeiffer; Josef Spott
• Klíčová slova anglicky: publisher binding; book culture; speaking binding; Leipzig binding; 19th century; historicism; Art Nouveau
• Štítky: rivok

Anotace

Předkládaná studie se zabývá otázkou nakladatelských vazeb zejména 2. poloviny 19. století coby předmětu uměleckohistorického zájmu. Pokouší se o zmapování dosavadních názorů, týkajících se dané problematiky a o předložení nových dokladů a interpretací. Nakladatelská vazba, tedy vazba, používaná obvykle na celý náklad knihy, byla a mnohdy stále je vnímána jako pouhý průmyslový výrobek a nikoli jako ekvivalentní varianta volné umělecké činnosti. Dosud se jí v českém prostředí věnovalo, ve srovnání s ruční či historickou vazbou, málo pozornosti. Na základě hlubšího průzkumu lze však tento typ vazby, vyráběný ve velkých nakladatelstvích v 19. a na počátku 20. století, zařadit mezi významné dokumenty duchovní, umělecké, kulturní, industriální a sociální historie. Z pohledu historika umění jsou nakladatelské knižní vazby zajímavou a ve své mnohotvárnosti bohatou oblastí, která dokumentuje proměnu, v podstatě zápas ručně vyráběných a umělecky dekorovaných knih s výrobou strojovou. Industriální nakladatelské vazby v sobě zahrnují jak zrod moderního designu, tak doklad činnosti umělecké i spolupráce knihařské a nakladatelské, která představovala spojení mezi tradičním řemeslem a moderním uměleckým ztvárněním. Dílčí závěry jsou pak ilustrovány konkrétními příklady.

Anotace anglicky

Publishers bindings from the second half of the 19th century, where one binding was used for the entire print run of a book, were not, research reveals, merely industrial products, which they might seem at first glance. Publisher bindings represent important sources of information on intellectual, artistic, cultural, and social history. The clearly demarcated periods of development that can be observed in painting, sculpture and architecture can also be seen in creative and applied graphic arts, including bookmaking. This fact is reflected in the book production of large Prague publishing houses in the 19th and 20th centuries (e.g. J. Pospíšil, I. L. Kober, F. Topič, J. Otto, J. R. Vilímek). Historicist styles prevailed in book design (often used on luxury editions like Jan Otto’s Salon Library or Josef Richard Vilímek’s New Library), while Leipzig and speaking bindings represented secondary branches of design, which the subsequent rise of Art Nouveau tied in with. Although contemporary critics, as revealed in articles by Leopold Weigner and Ludvík Bradáč, did not look favourably on the phenomenon and regarded publisher bindings as a stage of decline in the book arts, the unquestionable significance of publisher bindings is demonstrated by the fact that some were collector’s items among contemporaries – for example, the Jules Verne’s books published by Josef Richard Vilímek, the luxurious editions published by Jan Otto – and by the fact that the foundations of the requirements that were to be placed on modern Czech books began to emerge amongst the books published by publishers. The author uses concrete examples to illustrate her observations. Offering a new perspective on the phenomenon of publisher bindings at the turn of the 20th century, she attempts to present publisher bindings as a distinct and vital research area (even though it transcends the boundaries between the frameworks of art history, arts and crafts, culture, and literature).

Návaznosti

• MUNI/A/1302/2014, interní kód MU: Název: Umělecká díla, jejich tvůrci a recipienti v průběhu historických epoch a současnosti (Akronym: Umělecká díla, tvůrci a recipienti)

Investor: Masarykova univerzita, Umělecká díla, jejich tvůrci a recipienti v průběhu historických epoch a současnosti, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty