C 2015

Les confiscations dans les pays de la couronne de Boheme (dans la monarchie Habsbourg) apres 1620. Politique, justice, religion, finances

KNOZ, Tomáš

Základní údaje

Originální název

Les confiscations dans les pays de la couronne de Boheme (dans la monarchie Habsbourg) apres 1620. Politique, justice, religion, finances

Název česky

Konfiskace v českých zemích (v habsburské monarchii) po roce 1520. Politika, práco. náboženství finance

Název anglicky

The Confications in the Bohemian Lands (in the Habsbourg Morarchy) after 1620. Politics, Justice, Religion, Finances

Autoři

KNOZ, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Roma, Fiscalita e religione nell’Europa cattolica. Idee, linquaggi e pratiche (secoli XIV-XIX), od s. 217-234, 18 s. Libri di Viella 202, 2015

Nakladatel

Viella

Další údaje

Jazyk

francouzština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Itálie

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/15:00081531

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-88-6728-436-8

Klíčová slova česky

České země; raný novověk; šlechta; konfiskace; politika; právo; náboženství; finance

Klíčová slova anglicky

Bohemian Lands; Early New Age; Nobility; Confiscations; Politics; Justice; Religion; Finances

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 14. 3. 2016 20:55, Mgr. Vendula Hromádková

Anotace

V originále

La monarchie de Habsbourg représentent un modele qui permet de percevoir les moyens financiers pour le trésor de l’État. Tout en n’étant pas identique avec le systeme fiscal, ce modele remplaçait ce dernier dans une large mesure quant au but ainsi qu’au niveau des moyens et des procédés concrets dans les différents pays de la monarchie a l’époque suivant l’année 1620 qui se caractérise par la défaite des séditions des nobles et par la guerre de trente ans. Il est en meme temps important de souligner que le processus des confiscations d’apres 1620 exprime de façon exemplaire l’interconnexion entre le monde moderne de la politique, du droit, de la religion et des finances. Soulignons aussi qu’en conséquence, il entraîne des transformations au sein de la structure sociale des élites de meme que de la société centre-européenne dans sa totalité.

Česky

Pobělohorské konfiskace v habsburské monarchii jsou modelem získávání finančních prostředků do státní pokladny, který není zcela totožný s daňovým systémem, který však v krizové době po roce 1620 charakterizované porážkou stavovských povstání v jednotlivých zemích monarchie a třicetiletou válkou do značné míry berní systém nahrazoval jak co do cíle, tak co do prostředků a konkrétních postupů. Zároveň je důležité, že proces pobělohorských konfiskací je přímo modelovým vyjádření propojení raně novověkého světa politiky, práva, náboženství a financí a že v důsledku vede k proměnám v sociální struktuře elit i středoevropské společnosti jako celku. Jestliže pobělohorské konfiskace probíhaly do značné míry improvizovaně a byly předurčovány mimo jiné i složitou vojenskou situací, již roku 1634 po smrti císařského generalissima Albrechta z Valdštejna byl tento systém použit s větší právní i finanční akribií na modelu, který zahrnoval menší množinu osob i majetků. Snad i proto byly valdštejnské konfiskace úspěšnější i po stránce finanční efektivity a snad proto lze i v pramenech císařské dvorské komory sledovat toky peněz až k jednotlivým příjemcům. Těmi v tomto případě byly zpravidla císařští důstojníci, kteří jimi měli navíc vyplácet své vojáky a tak armádu pacifikovat po uzavření pražského míru roku 1635.

Návaznosti

GB14-36521G, projekt VaV
Název: Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání