2015
Le miroir comme entrée dans l’univers du reve de Jean Cocteau
NOVOTNÁ, MiroslavaZákladní údaje
Originální název
Le miroir comme entrée dans l’univers du reve de Jean Cocteau
Název česky
Zrcadlo jako vstup do univerza snu Jeana Cocteaua
Název anglicky
The mirror as an entry into the world of the dream of Jean Cocteau
Autoři
NOVOTNÁ, Miroslava
Vydání
1. vyd. Paris, L homme qui reve, od s. 205-219, 15 s. Collection Eidos, Série Retina, 2015
Nakladatel
L Harmattan
Další údaje
Jazyk
francouzština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Francie
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14410/15:00086398
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
ISBN
978-2-343-08041-3
Klíčová slova česky
Jean Cocteau; Orfeus; zrcadlo; poezie
Klíčová slova anglicky
Jean Cocteau; Orpheus; mirror; poetry
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 13. 4. 2016 16:05, PhDr. Miroslava Novotná, Ph.D. et Ph.D.
V originále
L oeuvre de Jean Cocteau contient trois ouvrages fondamentaux du point de vue de la poétique personnelle de l écrivain. Il s agit de la piece Orphée de 1926, du film Orphée de 1949 et du film Le Testament d Orphée de 1960. Ces trois ouvrages sont liés a certains autres petits ouvrages du meme auteur qui transforment l archétype du mythe dans le sens de Carl Gustav Jung (Archétypes et l inconscient). De surcroit, il est connu que le reve inspirait notre poete en ce qui concerne la forme de ses ouvrages dramatiques et cinématographiques et poétiques en général. Il faut également savoir qu il convient d étudier, par rapport a notre auteur, les reveries, les hallucinations, les fantaisies poétiques qui forment une partie importante de ses processus créateurs.
Česky
Z hlediska autorovy osobní poetiky obsahuje dílo Jeana Cocteaua tři základní tituly. Jedná se o hru Orfeus z roku 1926, film Orfeus z roku 1949 a o film Orfeova závěť z roku 1960. Tato tři díla jsou spojena s dalšími drobnými texty téhož autora, které proměňují archetyp mýtu ve smyslu Carla Gustava Junga (Archetypy a nevědomí). Sen navíc inspiroval formu básníkových děl, a to jak divadelních, tak filmových a poetických vůbec. Ve vztahu k básníkovi a jeho dílu je třeba věnovat pozornost snění, halucinacím a poetické fantazii, které tvoří základní část jeho tvůrčích postupů.