Le miroir comme entrée dans l’univers du reve de Jean Cocteau

NOVOTNÁ, Miroslava. Le miroir comme entrée dans l’univers du reve de Jean Cocteau. In Anikó Ádám, Anikó Radvánszky, Francois Soulages. L homme qui reve. 1. vyd. Paris: L Harmattan, 2015, s. 205-219. Collection Eidos, Série Retina. ISBN 978-2-343-08041-3.

Základní údaje

Originální název

Le miroir comme entrée dans l’univers du reve de Jean Cocteau

Název česky

Zrcadlo jako vstup do univerza snu Jeana Cocteaua

Název anglicky

The mirror as an entry into the world of the dream of Jean Cocteau

Autoři

NOVOTNÁ, Miroslava

Vydání

1. vyd. Paris, L homme qui reve, od s. 205-219, 15 s. Collection Eidos, Série Retina, 2015

Nakladatel

L Harmattan

---

Další údaje

Jazyk

francouzština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

Písemnictví, masmedia, audiovize

Stát vydavatele

Francie

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14410/15:00086398

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

ISBN

978-2-343-08041-3

Klíčová slova česky

Jean Cocteau; Orfeus; zrcadlo; poezie

Klíčová slova anglicky

Jean Cocteau; Orpheus; mirror; poetry

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

L oeuvre de Jean Cocteau contient trois ouvrages fondamentaux du point de vue de la poétique personnelle de l écrivain. Il s agit de la piece Orphée de 1926, du film Orphée de 1949 et du film Le Testament d Orphée de 1960. Ces trois ouvrages sont liés a certains autres petits ouvrages du meme auteur qui transforment l archétype du mythe dans le sens de Carl Gustav Jung (Archétypes et l inconscient). De surcroit, il est connu que le reve inspirait notre poete en ce qui concerne la forme de ses ouvrages dramatiques et cinématographiques et poétiques en général. Il faut également savoir qu il convient d étudier, par rapport a notre auteur, les reveries, les hallucinations, les fantaisies poétiques qui forment une partie importante de ses processus créateurs.

Česky

Z hlediska autorovy osobní poetiky obsahuje dílo Jeana Cocteaua tři základní tituly. Jedná se o hru Orfeus z roku 1926, film Orfeus z roku 1949 a o film Orfeova závěť z roku 1960. Tato tři díla jsou spojena s dalšími drobnými texty téhož autora, které proměňují archetyp mýtu ve smyslu Carla Gustava Junga (Archetypy a nevědomí). Sen navíc inspiroval formu básníkových děl, a to jak divadelních, tak filmových a poetických vůbec. Ve vztahu k básníkovi a jeho dílu je třeba věnovat pozornost snění, halucinacím a poetické fantazii, které tvoří základní část jeho tvůrčích postupů.

Anglicky

The work of Jean Cocteau contains three fundamental works from the standpoint of his personal poetics: Orpheus is the play from 1926, then its movie adaptation Orphée (1949) and the film Testament of Orpheus from 1960. These three outputs are linked with other small works of the same author and transform the archetypal myth according to Carl Gustav Jung (the archetypes and the unconscious). The dream also inspired the shape of poet´s creations: dramatic, cinematic and poetic works as well. Regarding Cocteau it is appropriate to consider his imagination, dreaming, hallucinations and poetic fantasies which form an important part of his creative processes.