Změny v patogenitě entomopatogenních hlístovek
HURYCHOVÁ, Jana, Pavel DOBEŠ a Pavel HYRŠL. Změny v patogenitě entomopatogenních hlístovek. In 92. Fyziologické dny. 2016. ISBN 978-80-7394-563-3. |
Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
|
Základní údaje | |
---|---|
Originální název | Změny v patogenitě entomopatogenních hlístovek |
Název česky | Změny v patogenitě entomopatogenních hlístovek |
Název anglicky | Změny v patogenitě entomopatogenních hlístovek |
Autoři | HURYCHOVÁ, Jana (203 Česká republika, domácí), Pavel DOBEŠ (203 Česká republika, garant, domácí) a Pavel HYRŠL (203 Česká republika, domácí). |
Vydání | 92. Fyziologické dny, 2016. |
Další údaje | |
---|---|
Originální jazyk | čeština |
Typ výsledku | Konferenční abstrakt |
Obor | 30102 Immunology |
Stát vydavatele | Česká republika |
Utajení | není předmětem státního či obchodního tajemství |
Kód RIV | RIV/00216224:14310/16:00089378 |
Organizační jednotka | Přírodovědecká fakulta |
ISBN | 978-80-7394-563-3 |
Klíčová slova česky | entomopatogenní hlístice; patogenita; Heterorhabditis; Steinernema; Galleria; Drosophilla |
Klíčová slova anglicky | entomopathogenic nematodes; patogenicity; Heterorhabditis; Steinernema; Galleria; Drosophilla |
Příznaky | Recenzováno |
Změnil | Změnil: doc. RNDr. Pavel Hyršl, Ph.D., učo 9982. Změněno: 12. 2. 2016 11:16. |
Anotace |
---|
Úvod. Entomopatogenní hlístice rodu Heterorhabditis a Steinernema jsou parazité napadající hmyz. Ve svém střevě nesou symbiotické bakterie rodu Photorhabdus nebo Xenorhabdus a dohromady tak vytvářejí nematobakteriální komplex, který je velice účinný a dokáže zabít svého hostitele během dvou dnů. Z toho důvodu se entomopatogenní hlístice používají také v biologickém boji proti hmyzím škůdcům jako alternativa chemických insekticidů. Mimo to slouží i jako modelový organismus při zkoumání imunitních reakcí hmyzu a interakcí hostitele s nematobakteriálními patogeny. Účinnost nákazy hmyzu nematobakteriálním komplexem závisí na faktorech jako je teplota a vlhkost okolí, odlišná strategie hlístic při vyhledávání hostitele, druh a vývojové stadium hmyzu nebo také stáří infekčních jedinců. Metodika. V našich experimentech jsme studovali patogenitu hlístic kolonizovaných jejich symbiotickými bakteriemi a její vývoj během stárnutí. Larvy zavíječe voskového (Galleria mellonela) a octomilky (Drosophila melanogaster) jsme vystavili infekčním jedincům hlístic druhu Heterorhabditis bacteriophora a dvěma různým izolátům hlístic druhu Steinernema carpocapsae. Po dvou dnech pak byla odečítána mortalita larev. Experiment byl prováděn v týdenních intervalech od prvního uvolnění infekčních jedinců a změny mortality larev byly porovnávány. Výsledky. V míře patogenity a průběhu jejího vývoje byly pozorovány výrazné rozdíly mezi rody Heterorhabditis a Steinernema. Zatímco hlístice rodu Steinernema jsou nejvíce infekční v prvních týdnech po uvolnění z kadáveru hostitele, hlístice rodu Heterorhabditis dosahují nejvyšších hodnot patogenity třetí až čtvrtý týden po uvolnění z hmyzu. Tyto výsledky byly pozorovány jak na larvách zavíječe voskového (Galleria mellonela) tak na larvách octomilek (Drosophila melanogaster). Závěr. Zjištěné rozdíly v patogenitě jsou důležité pro navazující experimenty a je nutné brát je úvahu i při velkoplošné aplikaci v rámci biologické kontroly. Práce byla podpořena granty KONTAKT LH14047 a MUNI/C/1406/2014. |
Anotace anglicky |
---|
Úvod. Entomopatogenní hlístice rodu Heterorhabditis a Steinernema jsou parazité napadající hmyz. Ve svém střevě nesou symbiotické bakterie rodu Photorhabdus nebo Xenorhabdus a dohromady tak vytvářejí nematobakteriální komplex, který je velice účinný a dokáže zabít svého hostitele během dvou dnů. Z toho důvodu se entomopatogenní hlístice používají také v biologickém boji proti hmyzím škůdcům jako alternativa chemických insekticidů. Mimo to slouží i jako modelový organismus při zkoumání imunitních reakcí hmyzu a interakcí hostitele s nematobakteriálními patogeny. Účinnost nákazy hmyzu nematobakteriálním komplexem závisí na faktorech jako je teplota a vlhkost okolí, odlišná strategie hlístic při vyhledávání hostitele, druh a vývojové stadium hmyzu nebo také stáří infekčních jedinců. Metodika. V našich experimentech jsme studovali patogenitu hlístic kolonizovaných jejich symbiotickými bakteriemi a její vývoj během stárnutí. Larvy zavíječe voskového (Galleria mellonela) a octomilky (Drosophila melanogaster) jsme vystavili infekčním jedincům hlístic druhu Heterorhabditis bacteriophora a dvěma různým izolátům hlístic druhu Steinernema carpocapsae. Po dvou dnech pak byla odečítána mortalita larev. Experiment byl prováděn v týdenních intervalech od prvního uvolnění infekčních jedinců a změny mortality larev byly porovnávány. Výsledky. V míře patogenity a průběhu jejího vývoje byly pozorovány výrazné rozdíly mezi rody Heterorhabditis a Steinernema. Zatímco hlístice rodu Steinernema jsou nejvíce infekční v prvních týdnech po uvolnění z kadáveru hostitele, hlístice rodu Heterorhabditis dosahují nejvyšších hodnot patogenity třetí až čtvrtý týden po uvolnění z hmyzu. Tyto výsledky byly pozorovány jak na larvách zavíječe voskového (Galleria mellonela) tak na larvách octomilek (Drosophila melanogaster). Závěr. Zjištěné rozdíly v patogenitě jsou důležité pro navazující experimenty a je nutné brát je úvahu i při velkoplošné aplikaci v rámci biologické kontroly. Práce byla podpořena granty KONTAKT LH14047 a MUNI/C/1406/2014. |
Návaznosti | |
---|---|
LH14047, projekt VaV | Název: Hormonální řízení antistresových reakcí u hmyzu |
Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Hormonální řízení antistresových reakcí u hmyzu | |
MUNI/C/1406/2014, interní kód MU | Název: Změny v patogenitě entomopatogenních hlístic |
Investor: Masarykova univerzita, Změny v patogenitě entomopatogenních hlístic, DO R. 2020 - Program rektora |
VytisknoutZobrazeno: 19. 9. 2024 07:10