2016
Toponymie pohraničí jako kulturní dědictví a názvy viničních tratí jako nástroj reklamy a marketingu
BOHÁČOVÁ, MichaelaZákladní údaje
Originální název
Toponymie pohraničí jako kulturní dědictví a názvy viničních tratí jako nástroj reklamy a marketingu
Název anglicky
The toponymy of the frontier as cultural heritage and names of vineyard tracks as a tool of advertising and marketing
Autoři
BOHÁČOVÁ, Michaela (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Vydání: první. Ostrava, Toponyma : Kulturní dědictví a paměť míst, od s. 134-143, 10 s. 2016
Nakladatel
Ostravská univerzita, Filozofická fakulta
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/16:00089411
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-7464-843-4
Klíčová slova česky
marketing; nazvy viničních tratí; pohraničí; pomístní jména; reklamní názvy; toponyma
Klíčová slova anglicky
anoikonyms; brand names; frontier; marketing; names of vineyard tracks; toponyms
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 5. 4. 2017 08:37, Mgr. Marie Skřivanová
V originále
Kapitola se dotýká dvou témat: 1) První, obecnější je spjato s otázkou, zda lze zeměpisné názvy v pohraničních oblastech označit jako kulturní dědictví, když jde vesměs o toponymii vzniklou po 2. sv. válce, tj. postrádající kontinuitu, která je vlastní ostatním částem našeho území. Zamýšlí se nad přístupem k pomístním jménům v počátcích dotazníkového soupisu, z nějž byla vyloučena právě toponymie oblastí majoritně obydlených Němci k r. 1930, a nad rozdíly mezi toponymií pohraničí a ostatního území. Pojmenovává důvody, proč toponymii pohraničí nelze z kulturního dědictví vyloučit. 2) Druhé téma se zabývá dílčím jevem, a sice specifickým způsobem využití toponym v názvosloví spjatém s vinařstvím, konkrétně v názvech viničních tratí. Tato skupina pomístních jmen je totiž fixována na oficiální sféru, neboť názvy viničních tratí jsou jedním z údajů povinně uváděných na etiketách jakostních vín a jakostních vín s přívlastkem, a to v podobě stanovené v aktuálně platné vyhlášce. Názvy viničních tratí se tak stávají součástí označení obchodních produktů a analýza se zaměří na to, jak se v nich uplatňuje propagace a marketing.
Anglicky
The chapter concerns two topics: 1) The first, more general one is linked to the issue whether geographical names in the frontier regions may be considered cultural heritage, with the current toponymy originating after the second world war, and thus lacking the continuity typical of other parts of our country. It reflects upon the approach to anoikonyms at the beginning of the questionnaire campaign, from which the toponymy of the regions with the German majority (the situation taken into account being that of 1930) was excluded, and upon the differences between the frontier toponymy and the toponymy of the rest of the country. It enumerates reasons why the frontier toponymy cannot be excluded from cultural heritage. 2) The second topic concerns a particular phenomenon of a specific usage of toponyms in the vocabulary of viticulture, namely in names of vineyard tracks. This group of anoikonyms depends on the official sphere, as names of vineyard tracks are an obligatory item of information given on the etiquettes of quality wines and of quality wines with special attributes, the form of it being prescribed in the applicable ordinance. Names of vineyard tracks thus form a part of the names of commercial products, and the analysis will focus on how promotion and marketing are made use of in them.
Návaznosti
| MUNI/A/0863/2015, interní kód MU |
|