Asymp­tomatická spondylogenní komprese krční míchy

KOVAĽOVÁ, Ivana, Josef BEDNAŘÍK, Miloš KEŘKOVSKÝ, Blanka ADAMOVÁ a Zdeněk KADAŇKA. Asymp­tomatická spondylogenní komprese krční míchy. Česká a Slovenská neurologie a neurochirurgie. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2015, roč. 78, č. 1, s. 24-33. ISSN 1210-7859. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.14735/amcsnn201524.

Základní údaje

• Originální název: Asymp­tomatická spondylogenní komprese krční míchy
• Název anglicky: Asymptomatic Spondylotic Cervical Cord Compression
• Autoři: KOVAĽOVÁ, Ivana (703 Slovensko, domácí), Josef BEDNAŘÍK (203 Česká republika, garant, domácí), Miloš KEŘKOVSKÝ (203 Česká republika, domácí), Blanka ADAMOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Zdeněk KADAŇKA (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Česká a Slovenská neurologie a neurochirurgie, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2015, 1210-7859.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30210 Clinical neurology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Impakt faktor: Impact factor: 0.209
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/15:00095622
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.14735/amcsnn201524
• UT WoS: 000352679300003
• Klíčová slova anglicky: cervical spinal stenosis; cervical spondylotic myelopathy; asymptomatic spondylotic cervical cord compression; magnetic resonance imaging; diffusion tensor imaging; computed tomography
• Štítky: EL OK, MP, RIV
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Stenóza cervikálního kanálu může vést ke kompresi krční míchy a představuje nejvýznamnější mechanický faktor v patofyziologii cervikální spondylogenní myelopatie. Míšní tkáň je však vůči kompresi poměrně odolná a k rozvoji manifestní myelopatie dochází až při vyšším stupni komprese a v kombinaci s dalšími patofyziologickými faktory, zejm. dynamickým faktorem a zevním traumatem. Asymp­tomatická spondylogenní komprese krční míchy (ASCCC) je velmi častým nálezem zvláště v populaci vyššího věku nad 50 let. Objektivizace a kvantifikace cervikální stenózy a komprese krční míchy jsou však nejednotné a nejsou jasně stanoveny prediktory progrese do manifestní myelopatie a s tím související indikace případné preventivní chirurgické dekomprese. Přehled obsahuje nejčastěji používané metody stanovení cervikální stenózy a cervikální míšní komprese pomocí zobrazovacích metod. Nativní radiogram a výpočetní tomografie mají význam v objektivizaci cervikální stenózy, zatímco dominantní metodou objektivizace míšní komprese je magnetická rezonance (MR). Z parametrů, které nejvíce korelují s klinickou manifestací komprese, jsou uváděny příčná plocha míchy v místě komprese a přítomnost intenzitních změn míšního signálu. Z novějších zobrazovacích modalit je nejcitlivější MR zobrazení tenzorů difúze. Z prognostických faktorů rozvoje manifestní myelopatie u ASCCC jsou obecně akceptovány přítomnost manifestní radikulopatie a abnormita motorických a senzomotorických evokovaných potenciálů. Význam zobrazovacích metod v predikci rozvoje manifestní myelopatie a benefit provedení preventivní dekomprese ve skupině nemocných s asymp­tomatickou kompresí a vyšším rizikem rozvoje manifestní myelopatie bude nutné ověřit dalšími studiemi.

Anotace anglicky

Cervical spinal stenosis may lead to cervical cord compression and represents the most important mechanical factor in pathophysiology of cervical spondylotic myelopathy. Medullar tissue is, however, rather resistant to compression and development of symptomatic myelopathy occurs only when higher degree stenosis is present and in combination with other pathophysiological factors, mainly dynamic compression and trauma. Asymptomatic spondylotic cervical cord compression (ASCCC) is a quite frequent finding in older population above the age of fifty. However, reliability of the methods used to verify and quantify cervical stenosis and cervical cord compression is low and clear predictors of development of symptomatic myelopathy and related indication of potential preventive surgical decompression in ASCCC have not been determined yet. The overview discusses the most frequently used methods to establish cervical spinal stenosis and cervical cord compression using imaging methods. Radiogram and especially computed tomography are important for verification of cervical spinal stenosis, while magnetic resonance imaging (MRI) is a preferable method to detect cervical cord compression. The cross-sectional spinal cord area and T2 MRI spinal cord hyperintensity are among the parameters considered to be the most closely correlated with clinical manifestation of spinal cord compression. Among newly introduced imaging modalities, MRI diffusion tensor imaging seems to be the most promising one. The presence of symptomatic radiculopathy and abnormality of motor and somatosensory evoked potentials are among generally accepted predictors of symptomatic myelopathy. The importance of imaging methods as predictors of symptomatic myelopathy development as well as benefits of preventive surgical decompression in ASCCC individuals with high risk of developing symptomatic myelopathy is to be established in future studies.

Návaznosti

• MUNI/A/0935/2013, interní kód MU: Název: Diagnostika a patofyziologie neuropatické bolesti

Investor: Masarykova univerzita, Diagnostika a patofyziologie neuropatické bolesti, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty

• NT13449, projekt VaV: Název: Spondylogenní komprese krční míchy - prevalence, diagnostika a prognóza