Crimen Maiestatis and the Poena Legis during the Principate

MELOUNOVÁ, Markéta. Crimen Maiestatis and the Poena Legis during the Principate. Acta Antiqua Academiae scientiarum Hungaricae. Budapest: Académiai Kiadó, 2016, roč. 54, č. 4, s. 407-430. ISSN 0044-5975. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1556/068.2014.54.4.5.

Základní údaje

• Originální název: Crimen Maiestatis and the Poena Legis during the Principate
• Autoři: MELOUNOVÁ, Markéta (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Acta Antiqua Academiae scientiarum Hungaricae, Budapest, Académiai Kiadó, 2016, 0044-5975.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Maďarsko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/16:00089484
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.1556/068.2014.54.4.5
• Klíčová slova anglicky: Roman Principate; poena legis Iuliae maiestatis; aquae et ignis interdictio; extraordinary judiciary
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

It has been argued that during the reign of Roman emperors the crime of lese-majeste was punishable by death, and the arbitrariness of its prosecution has been considered one of the negative aspects of this era. However, the debate on the origin, date and content of the law, which should have formed the frame for all trials - the lex Iulia maiestatis - has not been sufficiently concluded. The paper attempts to prove that it was the aquae et ignis interdictio, i.e. non-voluntary exile, not death, that remained the poena legis during the Principate; death could also be inflicted, but not as the legal penalty. The possibilities of the cognitio extra ordinem, which spread from the beginning of the Principate, and the role of the Senate are duly considered.