J 2015

Morfes tou chioumor stin yperrealistiki poiisi tou N. Eggonopoulou kai tou A. Empeirikou

VOTAVOVÁ SUMELIDISOVÁ, Nicole

Základní údaje

Originální název

Morfes tou chioumor stin yperrealistiki poiisi tou N. Eggonopoulou kai tou A. Empeirikou

Název česky

Humor v surrealistické poezii N. Engonopulose a A. Embirikose

Název anglicky

Forms of Humour in the Surrealist Poetry of N. Engonopulos and A. Embirikos

Vydání

Neograeca Bohemica, Brno, Česká společnost novořeckých studií, z.s. 2015, 1803-6414

Další údaje

Jazyk

nová řečtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/15:00087263

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

černý humor; absurdní humor; parodie; ironie

Klíčová slova anglicky

black humour; absurd humour; parody; irony

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 20. 2. 2018 12:58, Mgr. Nicole Votavová Sumelidisová, Ph.D.

Anotace

V originále

To arthro ascholeitai me tis morfes tou chioumor sta erga tou Empeirikou kai tou Eggonopoulou. Vasei tin katataxi tou chioumor me ta kritiria tou V. Effenberger kai M. Winston i morfi tou chioumor sta analyomena erga orizetai os paralogo chioumor i, spanios, os mavro paralogo chioumor.

Česky

Článek se věnuje formám humoru v surrealistických dílech N. Engonopulose a A. Embirikose. Nejdříve jsou představeny tradiční definice humoru autorů jako Bergson, Pirandello, Freud nebo Breton. Klasifikace humoru vychází z prací českého literárního teoretika V. Effenbergera a je doplněna charakteristikou černého humoru M. Winstona. V následující části jsou analyzovány ukázky z děl obou řeckých básníků a identifikovány formy humoru: jazykové hry, parodie, ironie a autoironie. Humor, který se zde objevuje, je možné definovat jako absurdní humor. Černý humor se objevuje jen výjimečně, a to v umírněné podobě, nikoli s důrazem na morbidní prvky, jako je tomu v řadě francouzských a českých surrealistických děl.

Anglicky

The article deals with humour in the surrealist works of Engonopulos and Embirikos. The first part provides a methodological framework based on classical views of authors such as Bergson, Pirandello, Freud and Breton. The classification of humor is based on the work of Czech literary theoretician V. Effenberger and complemented by the characteristics of black humour as identified by M. Winston. In the next part examples of humor from the works of Greek poets are analyzed. I quote examples based od plays on words, parodies of tradition literary forms, irony and autoirony. The humour of both authors belongs to the category of absurd humour, black humour occurs only rarery in a moderate form (absurd black humour) without the intensive morbid character known from works of French or Czech authors.