2015
Fytoestrogeny v potravinách
KAŠPAROVSKÝ, Tomáš, Jitka KAŠPAROVSKÁ a Jan LOCHMANZákladní údaje
Originální název
Fytoestrogeny v potravinách
Název česky
Fytoestrogeny v potravinách
Autoři
Vydání
XVII. setkání biochemiků a molekulárních biologů, 2015
Další údaje
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
ISBN
978-80-210-8015-7
Změněno: 29. 4. 2016 14:05, prof. Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D.
V originále
Fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu, které vykazují estrogenní aktivitu. Díky estrogenní a také antioxidační aktivitě, která u nich byla detekována, lze tyto látky považovat za zdraví prospěšné. Na základě jejich chemické struktury je můžeme rozdělit do čtyř hlavních skupin: lignany, stilbeny, kumentany a isoflavony. Skupina isoflavonů je nejpočetnější a v literatuře je velká pozornost věnována tzv. sójovým isoflavonům, což jsou daidzein, genistein a glycitein. V rostlinách se vyskytují v glykosylovaných formách jako daidzin, genistin a glycitin. Po jejich konzumaci jsou hydrolyzovány a částečně vstřebány do krevního řečiště a částečně metabolizovány střevní mikroflórou u člověka a ruminální mikroflórou u přežvýkavců. Produktem tohoto metabolismu jsou biologicky inaktivní látky s vyjímkou daidzeinu, jehož metabolit equol má mezi uvedenými látkami nejvyšší estrogenní i antioxidační vlastnosti. Avšak na rozdíl od přežvýkavců pouze část lidské populace je vybavena střevní mikroflórou schopnou produkovat equol. Tato nevýhoda může být kompenzována konzumací mléka a mléčných produktů, které jsou equolem obohaceny. V posledních letech se výzkum v této oblasti věnuje především vlivu krmiva na obsah fytoestrogenů v mléku a mléčných produktech se zaměřením na metabolické procesy v ruminální tekutině. V rámci této studie je sledováno mikrobiální spektrum a přeměna jednotlivých fytoestrogenů v ruminální tekutině.
Česky
Fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu, které vykazují estrogenní aktivitu. Díky estrogenní a také antioxidační aktivitě, která u nich byla detekována, lze tyto látky považovat za zdraví prospěšné. Na základě jejich chemické struktury je můžeme rozdělit do čtyř hlavních skupin: lignany, stilbeny, kumentany a isoflavony. Skupina isoflavonů je nejpočetnější a v literatuře je velká pozornost věnována tzv. sójovým isoflavonům, což jsou daidzein, genistein a glycitein. V rostlinách se vyskytují v glykosylovaných formách jako daidzin, genistin a glycitin. Po jejich konzumaci jsou hydrolyzovány a částečně vstřebány do krevního řečiště a částečně metabolizovány střevní mikroflórou u člověka a ruminální mikroflórou u přežvýkavců. Produktem tohoto metabolismu jsou biologicky inaktivní látky s vyjímkou daidzeinu, jehož metabolit equol má mezi uvedenými látkami nejvyšší estrogenní i antioxidační vlastnosti. Avšak na rozdíl od přežvýkavců pouze část lidské populace je vybavena střevní mikroflórou schopnou produkovat equol. Tato nevýhoda může být kompenzována konzumací mléka a mléčných produktů, které jsou equolem obohaceny. V posledních letech se výzkum v této oblasti věnuje především vlivu krmiva na obsah fytoestrogenů v mléku a mléčných produktech se zaměřením na metabolické procesy v ruminální tekutině. V rámci této studie je sledováno mikrobiální spektrum a přeměna jednotlivých fytoestrogenů v ruminální tekutině.