Strukturní podmíněnost hlubokých svahových deformací v anizotropním prostředí flyšového pásma Vnějších Západních Karpat

OPÁLKA, Filip, Ivo BAROŇ a Rostislav MELICHAR. Strukturní podmíněnost hlubokých svahových deformací v anizotropním prostředí flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. In Konference Svahové deformace a pseudokras. 2016.

Základní údaje

• Originální název: Strukturní podmíněnost hlubokých svahových deformací v anizotropním prostředí flyšového pásma Vnějších Západních Karpat
• Autoři: OPÁLKA, Filip, Ivo BAROŇ a Rostislav MELICHAR.
• Vydání: Konference Svahové deformace a pseudokras, 2016.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 10500 1.5. Earth and related environmental sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• Klíčová slova česky: svahové deformace, sesuvy, flyšové pásmo, Vnější Západní Karpaty, digitální model reliéfu 4. generace, DMR, ArcGIS, 3D analýza

Anotace

Studie navazuje na předchozí práce (Baroň et al. 2004, 2005; Baroň a Kašperáková 2007), kde byla dopodrobna studována stavba a vývoj vybraných hlubokých svahových deformací na Vsetínsku. Kvůli nedostatku vhodných výchozů však nebyla blíže zpracována strukturní podmíněnost těchto deformací. S dnes dostupným digitálním modelem reliéfu 4. generace (DMR) z leteckého LIDARu z Geoportálu ČÚZK to však již možné je. V práci jsou zastoupeny antiklinálně a synklinálně uložené modelové lokality z račanské jednotky: Vaculov-Sedlo, Křížový vrch, Kopce a Kobylská. Lokality Kněhyně a Pustevny pak představují monoklinálně uložené vrstvy. Byla provedena analýza povrchu terénu pomocí nástrojů „hillshade“, „aspect“ a „slope“ a její vizuální interpretace různých zobrazení pomocí programů ArcMap a ArcScene. Získané informace o strukturní stavbě horninového podkladu se pak ověřily na dostupných výchozech pomocí klasických strukturně-geologických metod. Pomocí uvedeného přístupu se podařilo stanovit základní strukturní typy podmiňující hlubokou destabilizaci svahu v oblasti. Lokalita Vaculov-Sedlo představuje komplexní hlubokou svahovou deformaci, kde se střídá několik typů sesuvů – lze rozlišit suťová pole, zdvojené hřbet nad rotačními smykovými plochami, vytlačené elevace či sedimentační plochy. V porovnání s ostatními lokalitami se vyznačuje svou rozsáhlostí a komplikovaností a byl podmíněn synklinálně a brachysynklinálně uloženými vrstvami beovežského souvrství. Svahová deformace na Křížovém vrchu je rozsáhlým sesuvem, jehož akumulační část byla sesouváním rozvlečena do širokého okolí, výtlačné vrásy se tak vyskytují pouze v reliktech. Celá deformace je založena ve středně rytmickém flyši antiklinálně uložených ráztockých vrstev soláňského souvrství, kde se střídají jílovce s pískovci. Svahová deformace Kopce je svým typem porušení charakterizována jako hluboký konsekventní skalní sesuv tektonicky podmíněný a založený v antiklinálně uložených luhačovických vrstvách. Vzhledem k typu a mechanismu pohybu představuje unikátní druh v rámci dané oblasti Západních Karpat. Komplexní složená svahová deformace se smykovou bází rotačního charakteru na lokalitě Kobylská představuje velmi hluboký, pravděpodobně nejhlouběji založený skalní sesuv v račanské jednotce. Hlavním strukturním faktorem vzniku sesuvu je především silné tektonické porušení hornin, nízké pevnostní charakteristiky a přítomnost antiklinály. Mohutný vrstevní sesuv na lokalitě Pustevny je zapříčiněn pohybem monoklinálně uložených pískovců podél poloh jílovců a vrstevních ploch. V horním úseku deformace se nachází pseudokrasová jeskyně Cyrilka, v které jsou sledovány svahové pohyby pomocí terčového měřidla. Charakterově podobné území jako na lokalitě Pustevny se vyznačuje i masív Kněhyně monoklinální stavbou. Jsou charakteristické rozsáhlými skalními sesuvy, na jejichž odlučné plochy jsou navázány rozsedlinové pseudokrasové jeskyně a propasti. Rovněž i zde je nainstalováno terčové měřidlo.