a 2016

Eleutherozoidní ostnokožci nejvyššího famenu (devon) z Lesního lomu v Brně-Líšni

RIEGL, Josef a Tomáš KUMPAN

Základní údaje

Originální název

Eleutherozoidní ostnokožci nejvyššího famenu (devon) z Lesního lomu v Brně-Líšni

Název česky

Eleutherozoidní ostnokožci nejvyššího famenu (devon) z Lesního lomu v Brně-Líšni

Název anglicky

Eleutherozoid echinoderms of the uppermost Famennian (Devonian) from the Lesní lom quarry in Brno-Líšeň

Autoři

RIEGL, Josef a Tomáš KUMPAN ORCID

Vydání

Studentská geologická konference, 2016

Další údaje

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

ISBN

978-80-210-8265-6

Klíčová slova česky

Devon, ostnokožci, Eleutherozoa, Echinoidea, Holothuroidea, Ophiuroidea

Klíčová slova anglicky

Devonian, Echinoderms, Eleutherozoa, Echinoidea, Holothuroidea, Ophiuroidea
Změněno: 5. 6. 2016 22:33, Mgr. Josef Riegl

Anotace

V originále

Cílem této práce je bližší poznání eleutherozoidních (vagilních) ostnokožců svrchního devonu (famenu) Moravského krasu, a navázání na jejich předběžné taxonomické zhodnocení z nedávné doby (Kumpan 2013). Kostra eleutherozoidních ostnokožců se po smrti obvykle rozpadá na malé až mikroskopické kůstky a jejich systematické studium je velmi obtížné. Tyto úlomky se při klasickém roztloukání sedimentů najdou jen výjimečně (Prokop 1989) a v nerozpustných zbytcích se objevují také spíše ojediněle. Neobyčejně velké množství elementů koster ostnokožců však má nerozpustný zbytek z hlíz vápenců, které patří hádsko-říčským vápencům poslední famenské konodontové zóny Protognathodus kockeli v Lesním lomu (49° 13‘ 18,3‘‘ N, 16° 41‘ 46,4‘‘ E). Tyto polohy jsou jedinečným, relativně dobře zachovaným záznamem společenstva ostnokožců po posledním devonském hromadném vymírání (hangenberské události; Kumpan 2013; Kumpan et al. 2014). Odebraný materiál byl rozpouštěn v 15% roztoku kyseliny octové a nerozpustný zbytek byl následně plaven přes síta. Z vysušeného nerozpustného zbytku byly poté pod binokulární lupou vybrány mikrofosílie. Většinu nalezeného materiálu tvořily stvolové a ramenní kolumnálie krinoidů, tedy zástupců skupiny Pelmatozoa (sesilní ostnokožci). Z eleutherozoidních ostnokožců byly nalezeny nejběžněji ramenní obratle eospondylidních a furcasteridních hadic. Dále byly hojné elementy hltanového prstence sumýšů rodu Achistrum, popsané Kumpanem (2013). Zcela nově byly zjištěny další typy elementů koster eleutherozoidních ostnokožců, patřící zejména ježovkám. Nalezeno bylo velké množství globiferních chlopní z tříchlopňových pedicelárií. Dále byly určeny interambulakrální destičky a demipyramida z aristotelovy lucerny ježovky blízké rodu Albertechinus. Z hadic byl kromě již zmíněných ramenních obratlů nalezeny laterální ramenní destičky furcasteridů a sloupcový osten. Kromě ostnokožců byla z bentické fauny nalezena jen nehojná jádra drobných brachiopodů. Hojná přítomnost pelagických goniatitů ukazuje na hlubokomořské prostředí sedimentace, stejně tak jako absence autotrofních organizmů (mimo fotickou zónu), která mohla ale také souviset s oligotrofními podmínkami (Bowden et al. 2011).