Vliv velikosti vzorku a členění vrstev na paleomalakologickou
interpretaci: případová studie sedimentů pěnovcových slatinišť

k 2016

Vliv velikosti vzorku a členění vrstev na paleomalakologickou interpretaci: případová studie sedimentů pěnovcových slatinišť

MOUTELÍKOVÁ, Jitka a Michal HORSÁK

Základní údaje

Originální název

Vliv velikosti vzorku a členění vrstev na paleomalakologickou interpretaci: případová studie sedimentů pěnovcových slatinišť

Autoři

MOUTELÍKOVÁ, Jitka a Michal HORSÁK

Vydání

Zoologické dny České Budějovice, 2016

Další údaje

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

ISBN

978-80-87189-20-7

Změněno: 21. 6. 2016 15:17, Mgr. Jitka Frodlová, Ph.D.

Anotace

V originále

Ačkoli studie zabývající se vlivem vzorkovacího designu na paleoekologickou interpretaci existují, v paleomalakologii tento vztah dosud zkoumán nebyl. Ve střední Evropě byly malakologické profily tradičně téměř výhradně kopány za účelem získání objemných vzorků, přičemž členění vrstev bylo spíše hrubé. Naopak v severozápadní Evropě byly profily získávány pomocí vrtů, což obnášelo analýzu vzorků o malém objemu a umožnilo jemnější členění profilů. Hlavními otázkami našeho výzkumu bylo (1) jestli, příp. jakou měrou menší objem vzorku sníží druhovou bohatost a (2) jestli má smysl věnovat úsilí jemnému členění vrstev. V letech 2010 a 2012 byly na pěnovcovém prameništi Mituchovci (Biele Karpaty, SK) získány sedimenty holocenního stáří. Byly studovány tři sukcesní sledy lišící se velikostí vzorku (100 ml vs. 350 ml) a členěním vrstev (5 cm vs. ~15 cm). Celkem bylo určeno více než 36 tisíc jedinců 76 druhů. Pomocí rarefakce jsme zjistili, že menší vzorky obsahují signifikantně méně druhů; navzdory tomu tento úbytek neovlivní vzorec sukcesního vývoje, a tedy ani interpretaci. Z toho usuzujeme, že vzorky o objemu 100 ml jsou dostatečné pro analýzu holocenní sukcese měkkýšů v pěnovcových sedimentech. Přestože síla zkoumaných vrstev neměla vliv na paleoekologickou interpretaci, byl pozorován posun vrcholu druhové bohatosti měkkýšů při použití rozdílných členění. Jemnější členění vrstev navíc umožnilo podrobné radiokarbonové datování, a tím i lepší porozumění trendům dynamiky druhů v čase.

Návaznosti

GAP504/11/0429, projekt VaV

Název: Gradienty prostředí, vegetační dynamika a krajinné změny v Západních Karpatech od pozdního glaciálu po současnost (Akronym: PALAEO-CARPATHIANS)

Investor: Grantová agentura ČR, Environmental gradients, vegetation dynamics and landscape changes in the West Carpathians from the Late Glacial up to the present time

Citovat

MOUTELÍKOVÁ, Jitka a Michal HORSÁK. Vliv velikosti vzorku a členění vrstev na paleomalakologickou interpretaci: případová studie sedimentů pěnovcových slatinišť. In Zoologické dny České Budějovice. 2016. ISBN 978-80-87189-20-7.

@proceedings{1348180,
   author = {Moutelíková, Jitka and Horsák, Michal},
   booktitle = {Zoologické dny České Budějovice},
   isbn = {978-80-87189-20-7},
   title = {Vliv velikosti vzorku a členění vrstev na paleomalakologickou interpretaci: případová studie sedimentů pěnovcových slatinišť},
   url = {http://zoo.ivb.cz/doc/sborniky/sbornik_2016.pdf},
   year = {2016}
}

TY  - CONF
ID  - 1348180
AU  - Moutelíková, Jitka - Horsák, Michal
PY  - 2016
TI  - Vliv velikosti vzorku a členění vrstev na paleomalakologickou interpretaci: případová studie sedimentů pěnovcových slatinišť
SN  - 9788087189207
UR  - http://zoo.ivb.cz/doc/sborniky/sbornik_2016.pdf
N2  - Ačkoli studie zabývající se vlivem vzorkovacího designu na paleoekologickou interpretaci existují, v paleomalakologii tento vztah dosud zkoumán nebyl. Ve střední Evropě byly malakologické profily tradičně téměř výhradně kopány za účelem získání objemných vzorků, přičemž členění vrstev bylo spíše hrubé. Naopak v severozápadní Evropě byly profily získávány pomocí vrtů, což obnášelo analýzu vzorků o malém objemu a umožnilo jemnější členění profilů. Hlavními otázkami našeho výzkumu bylo (1) jestli, příp. jakou měrou menší objem vzorku sníží druhovou bohatost a (2) jestli má smysl věnovat úsilí jemnému členění vrstev. V letech 2010 a 2012 byly na pěnovcovém prameništi Mituchovci (Biele Karpaty, SK) získány sedimenty holocenního stáří. Byly studovány tři sukcesní sledy lišící se velikostí vzorku (100 ml vs. 350 ml) a členěním vrstev (5 cm vs. ~15 cm). Celkem bylo určeno více než 36 tisíc jedinců 76 druhů. Pomocí rarefakce jsme zjistili, že menší vzorky obsahují signifikantně méně druhů; navzdory tomu tento úbytek neovlivní vzorec sukcesního vývoje, a tedy ani interpretaci. Z toho usuzujeme, že vzorky o objemu 100 ml jsou dostatečné pro analýzu holocenní sukcese měkkýšů v pěnovcových sedimentech. Přestože síla zkoumaných vrstev neměla vliv na paleoekologickou interpretaci, byl pozorován posun vrcholu druhové bohatosti měkkýšů při použití rozdílných členění. Jemnější členění vrstev navíc umožnilo podrobné radiokarbonové datování, a tím i lepší porozumění trendům dynamiky druhů v čase.
ER  -

MOUTELÍKOVÁ, Jitka a Michal HORSÁK. Vliv velikosti vzorku a členění vrstev na paleomalakologickou interpretaci: případová studie sedimentů pěnovcových slatinišť. In \textit{Zoologické dny České Budějovice}. 2016. ISBN~978-80-87189-20-7.

Přehled o publikaci