2016
Climatic effects and impacts of the 1815 eruption of Mount Tambora in the Czech Lands
BRÁZDIL, Rudolf, Ladislava ŘEZNÍČKOVÁ, Hubert VALÁŠEK, Lukáš DOLÁK, Oldřich KOTYZA et. al.Základní údaje
Originální název
Climatic effects and impacts of the 1815 eruption of Mount Tambora in the Czech Lands
Autoři
BRÁZDIL, Rudolf (203 Česká republika, garant, domácí), Ladislava ŘEZNÍČKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Hubert VALÁŠEK (203 Česká republika, domácí), Lukáš DOLÁK (203 Česká republika, domácí) a Oldřich KOTYZA (203 Česká republika)
Vydání
Climate of the Past, 2016, 1814-9324
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10500 1.5. Earth and related environmental sciences
Stát vydavatele
Německo
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 3.543
Kód RIV
RIV/00216224:14310/16:00087996
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
000379420600005
Klíčová slova anglicky
documentary data; climate; Tambora eruption; human impacts; Czech Lands
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 13. 3. 2018 10:34, Mgr. Lukáš Dolák, Ph.D.
Anotace
V originále
The eruption of Mount Tambora in Indonesia in 1815 was one of the most powerful of its kind in recorded history. This contribution addresses climatic responses to it, the post-eruption weather, and its impacts on human life in the Czech Lands. The climatic effects are evaluated in terms of air temperature and precipitation on the basis of long-term homogenised series from the Prague-Klementinum and Brno meteorological stations, and mean Czech series in the short term (1810–1820) and long term (1800–2010). This analysis is complemented by other climatic and environmental data derived from rich documentary evidence. Czech documentary sources make no direct mention of the Tambora eruption, neither do they relate any particular weather phenomena to it, but they record an extremely wet summer for 1815 and an extremely cold summer for 1816 (the “Year Without a Summer”) that contributed to bad grain harvests and widespread grain price increases in 1817. Possible reasons for the cold summers in the first decade of the 19th century reflected in the contemporary press included comets, sunspot activity, long-term cooling and finally – as late as 1817 – earthquakes with volcanic eruptions.
Návaznosti
GA13-19831S, projekt VaV |
|