Validita projektivních metod

ŠAFÁROVÁ, Katarína a Tomáš URBÁNEK. Validita projektivních metod. In 34. Psychologické dny : Možnosti a hranice psychologie, 7.-9. 9. 2016, Olomouc. 2016.

Základní údaje

• Originální název: Validita projektivních metod
• Název anglicky: The validity of projective method
• Autoři: ŠAFÁROVÁ, Katarína (703 Slovensko, garant, domácí) a Tomáš URBÁNEK (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: 34. Psychologické dny : Možnosti a hranice psychologie, 7.-9. 9. 2016, Olomouc, 2016.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/16:00090777
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Kresba začarovaného zvířete; Kresba stromu; Kvaziexperiment
• Klíčová slova anglicky: The fantasy animal game; Tree test; Quasi-experiment
• Štítky: rivok

Anotace

Diagnostika na základě kresebných projektivních metod nezávisí jenom na tom, co přináší klient, ale také na interpretaci psychologa. Validizace těchto metod by se proto měla zaměřit i na proces získávání diagnózy a proměnné, které mají vliv na interpretaci. Dle zahraničních výzkumů (Meehl, 1954; Groove et al., 2000) psychologové neumí přiřadit obrázek ke klientovi a jejich zkušenost jim v tom často nepomáhá. Cílem našeho výzkumu bylo prozkoumat, které proměnné (praxe, zaměření psychologa, typ klientů, absolvované kurzy, atd…) zvyšují úspěšnost psychologů v přiřazování projektivních kreseb a příběhů k anamnézám dětí. Výzkumný soubor tvořilo 130 praktikujících psychologů z různých oblastí psychologie (klinika, poradenství, pracovní psychologie,…) a studentů psychologie v různých ročnících odpovídajících dobrovolně na základě oslovení hromadným e-mailem. Pro sběr podnětového materiálu jsme použili metody Kresba začarovaného zvířete a Kresba stromu. Pro získávání dat od psychologů byl použit námi naprogramovaný webový odpovědník. Naše hypotézy byly potvrzeny. U žádné z 15 proměnných se neprojevil statisticky významný vliv na úspěšnost odhadu u psychologů. Navíc, korelace s praxí (r = -0,151) ukazuje opačné výsledky, než jsou v praxi zažité předpoklady, že validita projektivních metod roste se zkušeností examinátora.

Anotace anglicky

Diagnostics based on projective methods is not only dependent on client's content but also on psychologist's interpretation. Therefore, validation of these methods should be focused on process of making diagnose and on variables that influenced the interpretation. According to foreign studies (Meehl, 1954; Groove et al., 2000), psychologists are not able to match picture to its author (client) and their experience is not a facilitating factor. The aim of this study was to explore, whether variables (experience, psychologist´s specialization, type of clients, courses, etc…) are enhancing success in matching projective pictures and stories to children clinical anamnesis. Participants were psychologists (N = 130) from different psychological fields (clinics, counselling, work psychology,…) and students of psychology. The e-mail was sent to all of them and their participation was voluntary. The Fantasy animal game and the Tree test were used for gaining projective material. The data were collected on the web page, which was programmed for this purpose. Our hypotheses were confirmed. None of 15 variables were statistically significant in relation with successfulness of psychologists' guesses. Moreover, correlation between sum of right answers and experience (r = -0,151) indicates an opposite results than the common assumption that validity of projective methods increase with experience.