2016
Fyzickogeografický výzkum jako zdroj informací o dopadech environmentální změny na ekosystémy malých vodních toků
JAKUBÍNSKÝ, JiříZákladní údaje
Originální název
Fyzickogeografický výzkum jako zdroj informací o dopadech environmentální změny na ekosystémy malých vodních toků
Autoři
Vydání
Geografické myšlení jako aktuální společenská výzva – Výroční konference České geografické společnosti, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra geografie, 5. – 7. září 2016. 2016
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
Zemský magnetismus, geodesie, geografie
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova anglicky
enviromentální změna, malý vodní tok, ekosystémové služby, morfologický stav
Změněno: 7. 10. 2016 15:05, RNDr. Jiří Jakubínský, Ph.D.
Anotace
V originále
Globální environmentální změna je z velké části výsledkem dlouhodobého a stále sílícího antropogenního tlaku na životní prostředí, která se na lokální úrovni ve středoevropských podmínkách často projevuje výskytem extrémních hydrologických situací na malých vodních tocích. Kromě atmosférických příčin má výrazný podíl na vzniku rizikové situace také nevhodný morfologický stav říční sítě nebo způsob využití území v povodí daného toku. Jelikož v sobě hydrografická síť obvykle odráží environmentální stav říční krajiny a často i celého příslušného povodí, lze studium morfologického stavu vodních toků považovat za jednu z klíčových možností kvantifikace celkové míry dopadu lidské činnosti na životní prostředí. Výzkumu byly podrobeny vodní toky v několika různých povodích na území České republiky, formované odlišnými přírodními podmínkami i mírou a charakterem antropogenního tlaku na krajinu. Cílem studie bylo především analyzovat hydromorfologický stav toků a na základě místních podmínek stanovit potenciální přirozený (referenční) stav, pomocí něhož by bylo možné vyjádřit celkovou míru degradace. Jako nejčastější příčina degradace přirozeného morfologického stavu malých vodních toků v zájmových povodích bylo vyhodnoceno výrazné opevnění dna či břehů koryta a jeho umělé zahloubení. Důležitou součástí výzkumu byl dále samotný proces stanovení proměnných, které se na formování referenčního stavu toku podílejí a měly by tedy být zohledněny při řešení této problematiky. Klíčovým faktorem ovlivňujícím proces stanovení referenčního stavu toku je kromě převládajících přírodních podmínek zejména míra a charakter antropogenních zásahů, jejichž implementace do dané problematiky není stále zcela uspokojivě vyřešena.
Návaznosti
| MUNI/A/1315/2015, interní kód MU |
|