Morální filosofie pro 21. století: Morální intuice jako ústřední koncept naturalizované etiky

HORSKÝ, Jan. Morální filosofie pro 21. století: Morální intuice jako ústřední koncept naturalizované etiky. In Hradecké filozofické dny: Experimentální metody a evoluční modely ve filozofii, Hradec Králové, 6.-7. října 2016. 2016.

Základní údaje

• Originální název: Morální filosofie pro 21. století: Morální intuice jako ústřední koncept naturalizované etiky
• Název anglicky: Moral Philosophy for the 21st Century: Moral Intuition as a Key Concept of Naturalized Ethics
• Autoři: HORSKÝ, Jan (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Hradecké filozofické dny: Experimentální metody a evoluční modely ve filozofii, Hradec Králové, 6.-7. října 2016, 2016.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/16:00091219
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: moral intuition; definition; epistemic status; moral judgment; moral decision-making; epidemiology of moral beliefs; moral psychology; experimental philosophy
• Štítky: rivok

Anotace

Ve svém příspěvku se zaměřím na roli empirických metod a evolučních modelů v jednom konkrétním odvětví filosofie, a to v morální filosofii. To mi zároveň umožní představit svoji vizi této disciplíny pro 21. století – etiku jako veskrze naturalizovanou a zkoumání morálky jako interdisciplinární projekt. V rámci tohoto svého snažení se přitom zaměřím na jeden konkrétní morální fenomén, který považuji za zcela ústřední pro všechny úrovně filosofické reflexe morálky. Tímto fenoménem je MORÁLNÍ INTUICE či obecněji jakékoli automatické/nereflektivní/neinferenční zpracování morálních informací, ke kterým tento teoretický koncept odkazuje. Právě z morální intuice se v posledních 15 letech stal naprosto klíčový pojem pro disciplíny zabývající se empirickým studiem morálky. Dokladem toho budiž už jen skutečnost, že ve druhém díle vlivné sady sborníků Moral Psychology se slovo „intuice“ objevuje na více jak 700 místech. Pro morální psychologii je přitom tento pojem (a empirické fenomény, které označuje) důležitý proto, že sehrává klíčovou roli v procesu morálního hodnocení. Pro experimentální filosofii pak zase proto, že se na morální intuice spoléháme také jako morální filosofové při testování našich teorií – má-li některá normativní teorie proti-intuitivní důsledky, chápeme to jako její vadu a vice versa. Zdá se tedy, že morální filosof pracující ve druhé dekádě 21. století dříve či později na morální intuice narazí a bude nucen se s nimi popasovat. V příspěvku stručně představím několik linií mého výzkumu, které spojuje právě důraz na intuitivní složku morálky. Konkrétně se budu věnovat následujícím tématům: ontologii morálních intuic („Co to jsou morální intuice?“), jejich epistemickému statusu („Jsou spolehlivým zdrojem morálního poznání?“), epidemiologii morálních přesvědčení („Jak vznikají a mění se?“) a vztahu mezi morálním hodnocením/rozhodováním („Jakou roli intuice hrají v morálním jednání?“).

Anotace anglicky

I will focus on the role of empirical methods and evolutionary models in one particular branch of philosophy – in moral philosophy. It will enable me to present my vision of this discipline for the 21st century – that is, my vision of ethics as a completely naturalized discipline and the research of morality as an interdisciplinary research project. In doing that I’ll focus on one particular moral phenomenon that I consider to be absolutely central for all levels of philosophical reflection of morality. This phenomenon is MORAL INTUITION or more generally any automatic/non-reflective/non-inferential processing of moral information. Over the last 15 years, this concept has become one of the most crucial terms in disciplines dedicated to the empirical study of morality – for example, in the second volume of influential series of edited volumes called Moral Psychology the word “intuition” is used more than 700 times. In moral psychology, this concept (and empirical phenomena that it’s referring to) is important, because it plays a key role in moral judgment. In experimental philosophy it’s also important, but this time mainly for the fact that we as moral philosophers depend on moral intuitions also in testing our theories – if theory has counterintuitive consequences, it’s seen as its defect and vice versa. Therefore, it seems that a moral philosopher working in the second decade of 21st century will sooner or later encounter this concept and will be forced to deal with it. In my talk, I’ll briefly introduce several branches of my research that have in common some appeal to intuitive processing of morality. Concretely, I’ll focus on following topics: ontology of moral intuitions (“What are moral intuitions?”), epistemology of moral intuitions (“Are they reliable source of moral knowledge?”), epidemiology of moral beliefs (“How they arise and change?”) and the relation of moral judgment and moral decision-making (“What is their role in moral behavior?”).

Návaznosti

• MUNI/A/0991/2015, interní kód MU: Název: Perspektivy a výzvy filozofických zkoumání

Investor: Masarykova univerzita, Perspektivy a výzvy filozofických zkoumání, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty