GLOMB, Tomáš. Probuzeni se vzpomínkou : inkubace v kultu Asklépia a její vliv na fungování paměti. Religio : revue pro religionistiku. Brno: Česká společnost pro religionistiku o.s., roč. 24, č. 1, s. 3-17. ISSN 1210-3640. 2016.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Probuzeni se vzpomínkou : inkubace v kultu Asklépia a její vliv na fungování paměti
Název anglicky Awakened with a memory : incubation in the cult of Asclepius and its role in the memory consolidation process
Autoři GLOMB, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Religio : revue pro religionistiku, Brno, Česká společnost pro religionistiku o.s. 2016, 1210-3640.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW Digitální knihovna FF MU
Kód RIV RIV/00216224:14210/16:00091264
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky Asclepius; incubation ritual; abaton; iamata; cognitive sciences; neuroscience; affective expectations; extended cognition; epidemiology of representations; cultural transmission; sleep; emotions; consolidation of memory; long lasting memories
Štítky rivok
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnil: Mgr. Igor Hlaváč, učo 342491. Změněno: 19. 4. 2017 11:23.
Anotace
Tato studie se pokouší odhalit ty z faktorů, které mohly přispívat k úspěšnému šíření kultu boha Asklépia, ale jsou tradičními metodami historických věd jen obtížně uchopitelné. Na rozdíl od klasické historiografie totiž bude nahlížet na daný problém z jiné teoretické perspektivy, a to pomocí teorií představených v široké oblasti kognitivních věd (obzvláště za pomoci epidemiologie reprezentací Dana Sperbera a konceptu aktivního externalismu Andyho Clarka). Konkrétněji se tato studie pokusí prozkoumat procesy v lidském těle a mysli, které mohly hypoteticky podpořit přenos mentálních reprezentací spojených s kultem Asklépia mezi obyvateli helénistického světa. Důležitým rysem léčitelského Asklépiova kultu byla praxe inkubace. Nemocní byli nejprve vpuštěni do Asklépiovy svatyně k počátečnímu očištění a přípravným obětem. Následně Asklépiovi kněží zjistili věštbou, zdali je bůh přítomen a nakloněn nemocné navštívit. V případě příznivé věštby účastníci strávili noc v abatu, vnitřní svatyni Asklépiova chrámu, kde se jim měl ve snu zjevit Asklépios ve své lidské podobě nebo v podobě hada či psa. Podle tabulek vyvěšených v Asklépiových chrámech bůh buďto nemocnému sdělil léčebnou radu, nebo jej přímo vyléčil pomocí dotyku, polibku či operace. Po probuzení Asklépiovi kněží sny pacientů zaznamenali a vyložili. V Asklépiových chrámech byly také vyvěšovány tabulky o zázračných vyléčeních, které mohly u jejich čtenářů vyvolat emocionální vzrušení a zintenzivnit očekávání pacientů. Výsledky neurobiologických experimentů naznačují, že emocionální vzrušení v kombinaci s následným spánkem mohou vést k živým a dlouhodobým vzpomínkám z předchozí události. Takto posílené vzpomínky mohly být v paměti starověkého člověka na lepší pozici než jiné, což je zároveň mohlo zvýhodňovat v kulturním přenosu.
Anotace anglicky
This article tries to reveal factors which could have contributed to the successful spread of the ancient cult of the Greek god of medicine Asclepius but are difficult to grasp by traditional historiographical methods. More specifically, this article analyses which processes within the human body and mind could be advantageous for the spread of mental representations connected with the cult of Asclepius using the theoretical framework of cognitive sciences (especially Dan Sperber's epidemiology of representations and Andy Clark's concept of extended cognition). The major ritual of the cult of Asclepius is known as incubation. Patients, who visited the god's sanctuaries as supplicants, spent a night in the inner sanctuary (abaton) and it was expected that Asclepius would appear in their dreams performing an immediate cure or giving remedies for their recovery. Also, the temples of Asclepius featured iconographical artifacts (e.g. inscriptions about healing miracles) that could trigger emotional reactions and expectations about the ritual. Results from neurobiological experiments suggest that emotional arousal in combination with subsequent sleep could lead to a vivid and long lasting memory of the previous event. These memories could be therefore prioritized in the person's memory and thus be more suitable for cultural transmission than others.
Návaznosti
MUNI/A/1148/2014, interní kód MUNázev: Inovativní teoretické a metodologické perspektivy v religionistice (Akronym: ITMEPRE)
Investor: Masarykova univerzita, Inovativní teoretické a metodologické perspektivy v religionistice, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty
VytisknoutZobrazeno: 20. 4. 2024 04:53