Mutace T309I jako možná „founder„ mutace syndromu dlouhého
intervalu QT typu I

a 2016

Mutace T309I jako možná „founder„ mutace syndromu dlouhého intervalu QT typu I

BÉBAROVÁ, Markéta; Adam VEJMĚLEK; Jan HOŠEK; Irena ANDRŠOVÁ; Iveta VALÁŠKOVÁ et al.

Základní údaje

Originální název

Mutace T309I jako možná „founder„ mutace syndromu dlouhého intervalu QT typu I

Název anglicky

T309I mutation as a possible founder mutation of long QT syndrome type I

Autoři

BÉBAROVÁ, Markéta ; Adam VEJMĚLEK; Jan HOŠEK; Irena ANDRŠOVÁ; Iveta VALÁŠKOVÁ; Renata GAILLYOVÁ; Pavel VÍT a Tomáš NOVOTNÝ

Vydání

44. konference Komise experimentální kardiologie, 2016

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISBN

978-80-971699-6-1

Klíčová slova česky

syndrom dlouhého QT, mutace, founder mutace

Klíčová slova anglicky

long QT syndrome, mutation, founder mutation

Změněno: 9. 11. 2016 11:19, doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D.

Anotace

V originále

Úvod: Mutace v genech kódujících strukturu srdečních iontových kanálů jsou podkladem vzniku různých typů dědičných arytmií. Každá rodina má obvykle svou „vlastní“ mutaci. Stejná mutace nacházená v nepříbuzných rodinách ze stejného regionu může představovat tzv. „founder“ mutaci. Cíl: Cílem této práce je poskytnout první dostupné klinické, genetické i funkční charakteristiky mutace c.926CT v genu KCNQ1 (p.T309I), která je možnou „founder“ mutací syndromu dlouhého QT (LQTS) typu I v našem regionu. Metody: Členové rodin s podezřením na LQTS podstoupili klinické vyšetření včetně hodnocení změn intervalu QT při ergometrii. U jedinců s vysokou pravděpodobností klinické diagnózy byla provedena mutační analýza genů souvisejících s LQTS (zejména KCNQ1, KCNH2, SCN5A). V rodinách nositelů mutace T309I bude dále provedeno zjištění geografické lokalizace původu předků v otcovské linii pomocí analýzy haplotypu mikrosatelitů (STR, Short Tandem Repeats) lokalizovaných v nonrekombinantní oblasti chromosomu Y (NRY). První pokusy v rámci funkční analýzy byly provedeny na přechodně exprimovaných lidských kanálech metodou whole cell patch clamp při 37 C. Výsledky: V 5 nepříbuzných rodinách (14 žen, 9 mužů) s výskytem LQTS byla nalezena mutace T309I genu KCNQ1 u 7 žen a 4 mužů. Hodnota intervalu QT u nosičů mutace byla 470±20 ms v klidu a 490±20 ms ve 4. minutě restituce, u zdravých jedinců pak 410±30 ms v klidu a 420±20 ms ve 4. minutě restituce. Dva nosiči mutace prodělali synkopu či resuscitovanou oběhovou zástavu. Před započetím zjišťování dopadu mutace T309I na funkci kanálu pro pomalou složku zpožděného draslíkového proudu z buňky (IKs) je třeba stanovit základní funkční parametry u kanálu bez mutace. Ustálená aktivace těchto kanálů dosahovala poloviční hodnoty při 11,1±1,1 mV (sklon křivky 13,9±0,7 mV). Velikost tzv. „tail“ proudu při -40 mV následujícím po 5 s při +60 mV byla 317,5±60,1 pA (kapacita buněk 10,5±1,1 pF). Aktivace i deaktivace kanálů probíhala exponenciálně; aktivace s časovou konstantou 2,94±0,3 s při 0 mV a 1,15±0,09 s při +60 mV, deaktivace s časovou konstantou 168,0±14,2 ms při -80 mV a 568,4±66,5 ms při -40 mV. Při vyšších stimulačních frekvencích docházelo díky neúplné deaktivaci k významnému navýšení proudu. Závěr: První analýza mutace T309I podporuje naši hypotézu, že by mohla tato mutace hrát roli „founder“ mutace syndromu dlouhého QT typu I v našem regionu. Funkční analýza kanálů bez mutace potvrdila základní vlastnosti těchto kanálů známé z literatury. Získané výsledky jsou tedy dobrým východiskem pro porovnání vlastností kanálů s mutací T309I a bez ní.

Citovat

BÉBAROVÁ, Markéta; Adam VEJMĚLEK; Jan HOŠEK; Irena ANDRŠOVÁ; Iveta VALÁŠKOVÁ; Renata GAILLYOVÁ; Pavel VÍT a Tomáš NOVOTNÝ. Mutace T309I jako možná „founder„ mutace syndromu dlouhého intervalu QT typu I. In 44. konference Komise experimentální kardiologie. 2016. ISBN 978-80-971699-6-1.

@proceedings{1359642,
   author = {Bébarová, Markéta and Vejmělek, Adam and Hošek, Jan and Andršová, Irena and Valášková, Iveta and Gaillyová, Renata and Vít, Pavel and Novotný, Tomáš},
   booktitle = {44. konference Komise experimentální kardiologie},
   keywords = {long QT syndrome, mutation, founder mutation},
   language = {cze},
   isbn = {978-80-971699-6-1},
   title = {Mutace T309I jako možná „founder„ mutace syndromu dlouhého intervalu QT typu I},
   year = {2016}
}

TY  - CONF
ID  - 1359642
AU  - Bébarová, Markéta - Vejmělek, Adam - Hošek, Jan - Andršová, Irena - Valášková, Iveta - Gaillyová, Renata - Vít, Pavel - Novotný, Tomáš
PY  - 2016
TI  - Mutace T309I jako možná „founder„ mutace syndromu dlouhého intervalu QT typu I
SN  - 9788097169961
KW  - long QT syndrome, mutation, founder mutation
N2  - Úvod: Mutace v genech kódujících strukturu srdečních iontových kanálů jsou podkladem vzniku různých typů dědičných arytmií. Každá rodina má obvykle svou „vlastní“ mutaci. Stejná mutace nacházená v nepříbuzných rodinách ze stejného regionu může představovat tzv. „founder“ mutaci. Cíl: Cílem této práce je poskytnout první dostupné klinické, genetické i funkční charakteristiky mutace c.926CT v genu KCNQ1 (p.T309I), která je možnou „founder“ mutací syndromu dlouhého QT (LQTS) typu I v našem regionu. Metody: Členové rodin s podezřením na LQTS podstoupili klinické vyšetření včetně hodnocení změn intervalu QT při ergometrii. U jedinců s vysokou pravděpodobností klinické diagnózy byla provedena mutační analýza genů souvisejících s LQTS (zejména KCNQ1, KCNH2, SCN5A). V rodinách nositelů mutace T309I bude dále provedeno zjištění geografické lokalizace původu předků v otcovské linii pomocí analýzy haplotypu mikrosatelitů (STR, Short Tandem Repeats) lokalizovaných v nonrekombinantní oblasti chromosomu Y (NRY). První pokusy v rámci funkční analýzy byly provedeny na přechodně exprimovaných lidských kanálech metodou whole cell patch clamp při 37 C. Výsledky: V 5 nepříbuzných rodinách (14 žen, 9 mužů) s výskytem LQTS byla nalezena mutace T309I genu KCNQ1 u 7 žen a 4 mužů. Hodnota intervalu QT u nosičů mutace byla 470±20 ms v klidu a 490±20 ms ve 4. minutě restituce, u zdravých jedinců pak 410±30 ms v klidu a 420±20 ms ve 4. minutě restituce. Dva nosiči mutace prodělali synkopu či resuscitovanou oběhovou zástavu. Před započetím zjišťování dopadu mutace T309I na funkci kanálu pro pomalou složku zpožděného draslíkového proudu z buňky (IKs) je třeba stanovit základní funkční parametry u kanálu bez mutace. Ustálená aktivace těchto kanálů dosahovala poloviční hodnoty při 11,1±1,1 mV (sklon křivky 13,9±0,7 mV). Velikost tzv. „tail“ proudu při -40 mV následujícím po 5 s při +60 mV byla 317,5±60,1 pA (kapacita buněk 10,5±1,1 pF). Aktivace i deaktivace kanálů probíhala exponenciálně; aktivace s časovou konstantou 2,94±0,3 s při 0 mV a 1,15±0,09 s při +60 mV, deaktivace s časovou konstantou 168,0±14,2 ms při -80 mV a 568,4±66,5 ms při -40 mV. Při vyšších stimulačních frekvencích docházelo díky neúplné deaktivaci k významnému navýšení proudu. Závěr: První analýza mutace T309I podporuje naši hypotézu, že by mohla tato mutace hrát roli „founder“ mutace syndromu dlouhého QT typu I v našem regionu. Funkční analýza kanálů bez mutace potvrdila základní vlastnosti těchto kanálů známé z literatury. Získané výsledky jsou tedy dobrým východiskem pro porovnání vlastností kanálů s mutací T309I a bez ní.
ER  -

BÉBAROVÁ, Markéta; Adam VEJMĚLEK; Jan HOŠEK; Irena ANDRŠOVÁ; Iveta VALÁŠKOVÁ; Renata GAILLYOVÁ; Pavel VÍT a Tomáš NOVOTNÝ. Mutace T309I jako možná „founder„ mutace syndromu dlouhého intervalu QT typu I. In \textit{44. konference Komise experimentální kardiologie}. 2016. ISBN~978-80-971699-6-1.

Přehled o publikaci