Vliv nikotinu na konstitutivně aktivní složku inward rectifier
draslíkového proudu citlivého na acetylcholin: srovnání s
působením etanolu a jeho primárního metabolitu acetaldehydu

a 2016

Vliv nikotinu na konstitutivně aktivní složku inward rectifier draslíkového proudu citlivého na acetylcholin: srovnání s působením etanolu a jeho primárního metabolitu acetaldehydu

KULA, Roman; Adam VEJMĚLEK; Peter MATEJOVIČ; Olga ŠVECOVÁ; Markéta BÉBAROVÁ et al.

Základní údaje

Originální název

Vliv nikotinu na konstitutivně aktivní složku inward rectifier draslíkového proudu citlivého na acetylcholin: srovnání s působením etanolu a jeho primárního metabolitu acetaldehydu

Název anglicky

Effect of nicotine on constitutively active component of inward rectifier potassium current sensitive to acetylcholine: comparison with the effect of ethanol and its primary metabolite acetaldehyde

Autoři

KULA, Roman ; Adam VEJMĚLEK; Peter MATEJOVIČ; Olga ŠVECOVÁ a Markéta BÉBAROVÁ

Vydání

66. Česko-Slovenské Farmakologické dny, 2016

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30105 Physiology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISBN

978-80-260-9782-2

Klíčová slova česky

nikotin, etanol, acetyldehyd, acetylcholine-sensitive current

Klíčová slova anglicky

nicotine, ethanol, acetaldehyde, proud citlivý na acetylcholin

Změněno: 9. 11. 2016 11:19, doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D.

Anotace

V originále

Úvod: Fibrilace síní (FS) je dominantně se vyskytující supraventrikulární arytmie navozená kouřením či konzumací alkoholu, a to i u zdravých jedinců. Často se jedná o paroxysmální FS se spontánním odezněním, kterým předchází kumulativní dávka nikotinu či etanolu. Je tedy pravděpodobný přímý vliv těchto látek na elektrofyziologii síňového myokardu. V patogenezi FS hraje významnou roli mimo jiné i konstitutivně aktivní složka inward rectifier draslíkového proudu citlivého na acetylcholin IK(Ach). Cíle: Cílem naší práce bylo prostudovat změny konstitutivně aktivní složky IK(Ach) v přítomnosti nikotinu a srovnat vliv nikotinu s vlivem etanolu a jeho primárního metabolitu acetaldehydu. Metody: Měření byla provedena pomocí metody whole cell patch clamp (v režimu vnuceného napětí) na enzymaticky izolovaných síňových buňkách potkana kmene Wistar. Konstitutivně aktivní složka IK(Ach) byla měřena jako proud citlivý na specifický inhibitor IK(Ach) kanálů tertiapin-Q (300 nM). Všechny studované látky byly aplikovány v klinicky relevantních koncentracích: nikotin 400 nM, etanol 20 mM a acetaldehyd 3 μM. Výsledky a diskuze: Vlivem 400 nM nikotinu došlo k signifikantnímu navýšení konstitutivně aktivní složky IK(Ach) v průměru o 112,5 ± 34,7 % při -110 mV a o 90,7 ± 17,8 % při -50 mV. Obdobné změny konstitutivně aktivní složky IK(Ach) jsme pozorovali i v přítomnosti 20 mM etanolu, který tento proud statisticky významně aktivoval o 102,5 ± 23,0 % při -110 mV a o 46,5 ± 9,3 % při -50 mV. V přítomnosti 3 μM acetaldehydu byly změny měřeného proudu duální – u některých buněk došlo k aktivaci a u jiných naopak k inhibici konstitutivně aktivní složky IK(Ach); v průměru opět došlo k navýšení proudu, a to o 23,7 ± 21,0 % při -110 mV a o 23,0 ± 23,3 % při -50 mV. Ve všech případech byly pozorované změny proudu nezávislé na membránovém napětí. Lze uzavřít, že všechny studované látky, konkrétně nikotin, etanol a acetaldehyd, v klinicky relevantních koncentracích navýšily konstitutivně aktivní složku IK(Ach). V případě nikotinu a etanolu byl proud přibližně zdvojnásoben v porovnání s kontrolními podmínkami. Dokumentovaná aktivace proudu by mohla vést k významnému zkrácení akčního napětí a tedy i refrakterní periody síňových srdečních buněk, což by cestou fenoménu reentry mohlo vyústit ve vznik fibrilace síní.

Návaznosti

MUNI/A/1365/2015, interní kód MU

Název: Kardiovaskulární systém: od modelu přes terapii k prevenci (Akronym: KAMOTEPRE)

Investor: Masarykova univerzita, Kardiovaskulární systém: od modelu přes terapii k prevenci, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty

Citovat

KULA, Roman; Adam VEJMĚLEK; Peter MATEJOVIČ; Olga ŠVECOVÁ a Markéta BÉBAROVÁ. Vliv nikotinu na konstitutivně aktivní složku inward rectifier draslíkového proudu citlivého na acetylcholin: srovnání s působením etanolu a jeho primárního metabolitu acetaldehydu. In 66. Česko-Slovenské Farmakologické dny. 2016. ISBN 978-80-260-9782-2.

@proceedings{1359647,
   author = {Kula, Roman and Vejmělek, Adam and Matejovič, Peter and Švecová, Olga and Bébarová, Markéta},
   booktitle = {66. Česko-Slovenské Farmakologické dny},
   keywords = {nicotine, ethanol, acetaldehyde, proud citlivý na acetylcholin},
   language = {cze},
   isbn = {978-80-260-9782-2},
   title = {Vliv nikotinu na konstitutivně aktivní složku inward rectifier draslíkového proudu citlivého na acetylcholin: srovnání s působením etanolu a jeho primárního metabolitu acetaldehydu},
   year = {2016}
}

TY  - CONF
ID  - 1359647
AU  - Kula, Roman - Vejmělek, Adam - Matejovič, Peter - Švecová, Olga - Bébarová, Markéta
PY  - 2016
TI  - Vliv nikotinu na konstitutivně aktivní složku inward rectifier draslíkového proudu citlivého na acetylcholin: srovnání s působením etanolu a jeho primárního metabolitu acetaldehydu
SN  - 9788026097822
KW  - nicotine, ethanol, acetaldehyde, proud citlivý na acetylcholin
N2  - Úvod: Fibrilace síní (FS) je dominantně se vyskytující supraventrikulární arytmie navozená kouřením či konzumací alkoholu, a to i u zdravých jedinců. Často se jedná o paroxysmální FS se spontánním odezněním, kterým předchází kumulativní dávka nikotinu či etanolu. Je tedy pravděpodobný přímý vliv těchto látek na elektrofyziologii síňového myokardu. V patogenezi FS hraje významnou roli mimo jiné i konstitutivně aktivní složka inward rectifier draslíkového proudu citlivého na acetylcholin IK(Ach). Cíle: Cílem naší práce bylo prostudovat změny konstitutivně aktivní složky IK(Ach) v přítomnosti nikotinu a srovnat vliv nikotinu s vlivem etanolu a jeho primárního metabolitu acetaldehydu. Metody: Měření byla provedena pomocí metody whole cell patch clamp (v režimu vnuceného napětí) na enzymaticky izolovaných síňových buňkách potkana kmene Wistar. Konstitutivně aktivní složka IK(Ach) byla měřena jako proud citlivý na specifický inhibitor IK(Ach) kanálů tertiapin-Q (300 nM). Všechny studované látky byly aplikovány v klinicky relevantních koncentracích: nikotin 400 nM, etanol 20 mM a acetaldehyd 3 μM. Výsledky a diskuze: Vlivem 400 nM nikotinu došlo k signifikantnímu navýšení konstitutivně aktivní složky IK(Ach) v průměru o 112,5 ± 34,7 % při -110 mV a o 90,7 ± 17,8 % při -50 mV. Obdobné změny konstitutivně aktivní složky IK(Ach) jsme pozorovali i v přítomnosti 20 mM etanolu, který tento proud statisticky významně aktivoval o 102,5 ± 23,0 % při -110 mV a o 46,5 ± 9,3 % při -50 mV. V přítomnosti 3 μM acetaldehydu byly změny měřeného proudu duální – u některých buněk došlo k aktivaci a u jiných naopak k inhibici konstitutivně aktivní složky IK(Ach); v průměru opět došlo k navýšení proudu, a to o 23,7 ± 21,0 % při -110 mV a o 23,0 ± 23,3 % při -50 mV. Ve všech případech byly pozorované změny proudu nezávislé na membránovém napětí. Lze uzavřít, že všechny studované látky, konkrétně nikotin, etanol a acetaldehyd, v klinicky relevantních koncentracích navýšily konstitutivně aktivní složku IK(Ach). V případě nikotinu a etanolu byl proud přibližně zdvojnásoben v porovnání s kontrolními podmínkami. Dokumentovaná aktivace proudu by mohla vést k významnému zkrácení akčního napětí a tedy i refrakterní periody síňových srdečních buněk, což by cestou fenoménu reentry mohlo vyústit ve vznik fibrilace síní.
ER  -

KULA, Roman; Adam VEJMĚLEK; Peter MATEJOVIČ; Olga ŠVECOVÁ a Markéta BÉBAROVÁ. Vliv nikotinu na konstitutivně aktivní složku inward rectifier draslíkového proudu citlivého na acetylcholin: srovnání s působením etanolu a jeho primárního metabolitu acetaldehydu. In \textit{66. Česko-Slovenské Farmakologické dny}. 2016. ISBN~978-80-260-9782-2.

Přehled o publikaci