a 2016

Autismus by proxy: případová studie

JANASOVÁ, Kateřina a Miroslav SVĚTLÁK

Základní údaje

Originální název

Autismus by proxy: případová studie

Název česky

Autismus by proxy: případová studie

Autoři

Vydání

27. konference Duševní zdraví mládeže, 2016

Další údaje

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

ISBN

978-80-7471-174-9
Změněno: 1. 12. 2016 10:08, doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D.

Anotace

ORIG CZ

V originále

Jedná se o případovou studii třináctiletého chlapce s Goldenharovým syndromem, který byl na dětské lůžkové oddělení Psychiatrické kliniky FN Brno přijat pro suspekci na poruchu autistického spektra a přítomnost sluchových a zrakových halucinací. Příjem byl urgován, situace byla lékařkou vylíčena jako neúnosná, stav jako akutní. Vzhledem k informaci, že samostatnou hospitalizaci chlapec nezvládne, byl na oddělení přijat společně s matkou, která o chlapce pečovala a zpočátku se odmítala od něj vzdálit, což se později ukázalo být významnou proměnnou v celém případu. Chlapec byl matkou vykreslen jako výrazně fixován na její osobu, semimutistický, imobilní, vyžadující naprostou izolaci od okolí, v chování byly popsány také četné projevy poruchy autistického spektra. Klinický obraz chlapce zachycený v prvním kontaktu s tímto popisem zcela korespondoval. Během diagnostiky na oddělení a při opakované hospitalizaci bez přítomnosti matky se však začal klinický obraz významně měnit. Případová studie popisuje tento proces změny, na jehož konci byl domů propuštěn zcela mobilní, komunikativní chlapec zapojený do kolektivu. Naše pozorování výstižně ilustruje, jak je při diagnostice poruch autistického spektra důležitý dostatek času k navázání kontaktu, vlastní pozorování a ověřování informací podaných rodiči, jinou pečující osobou, anebo dokonce institucí. V neposlední řadě je také varovnou ukázkou toho, v jak výrazné míře mohou rodiče či jiné pečující osoby nevhodným výchovným přístupem podporovat patologické projevy ve vývoji dítěte.

Česky

Jedná se o případovou studii třináctiletého chlapce s Goldenharovým syndromem, který byl na dětské lůžkové oddělení Psychiatrické kliniky FN Brno přijat pro suspekci na poruchu autistického spektra a přítomnost sluchových a zrakových halucinací. Příjem byl urgován, situace byla lékařkou vylíčena jako neúnosná, stav jako akutní. Vzhledem k informaci, že samostatnou hospitalizaci chlapec nezvládne, byl na oddělení přijat společně s matkou, která o chlapce pečovala a zpočátku se odmítala od něj vzdálit, což se později ukázalo být významnou proměnnou v celém případu. Chlapec byl matkou vykreslen jako výrazně fixován na její osobu, semimutistický, imobilní, vyžadující naprostou izolaci od okolí, v chování byly popsány také četné projevy poruchy autistického spektra. Klinický obraz chlapce zachycený v prvním kontaktu s tímto popisem zcela korespondoval. Během diagnostiky na oddělení a při opakované hospitalizaci bez přítomnosti matky se však začal klinický obraz významně měnit. Případová studie popisuje tento proces změny, na jehož konci byl domů propuštěn zcela mobilní, komunikativní chlapec zapojený do kolektivu. Naše pozorování výstižně ilustruje, jak je při diagnostice poruch autistického spektra důležitý dostatek času k navázání kontaktu, vlastní pozorování a ověřování informací podaných rodiči, jinou pečující osobou, anebo dokonce institucí. V neposlední řadě je také varovnou ukázkou toho, v jak výrazné míře mohou rodiče či jiné pečující osoby nevhodným výchovným přístupem podporovat patologické projevy ve vývoji dítěte.