Trénink expiračního svalstva u pacientů s chronickým srdečním selháním - průběžné výsledky pilotní studie

DOSBABA, Filip; Petra ŽURKOVÁ; Ladislav BAŤALÍK; Robert VYSOKÝ; Ondřej LUDKA a Jindřich ŠPINAR. Trénink expiračního svalstva u pacientů s chronickým srdečním selháním - průběžné výsledky pilotní studie. In XXI. KONFERENCE ČESKÉ ASOCIACE SRDEČNÍHO SELHÁNÍ Löw-Beerova vila, Brno. 2016.

Základní údaje

Originální název

Trénink expiračního svalstva u pacientů s chronickým srdečním selháním - průběžné výsledky pilotní studie

Název česky

Trénink expiračního svalstva u pacientů s chronickým srdečním selháním - průběžné výsledky pilotní studie

Název anglicky

The pulmonary effects of exspiratory muscle training in patients with heart failure

Autoři

DOSBABA, Filip; Petra ŽURKOVÁ; Ladislav BAŤALÍK ORCID; Robert VYSOKÝ; Ondřej LUDKA a Jindřich ŠPINAR

Vydání

XXI. KONFERENCE ČESKÉ ASOCIACE SRDEČNÍHO SELHÁNÍ Löw-Beerova vila, Brno, 2016

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

srdeční selhání; dechové svalstvo; trénink

Klíčová slova anglicky

heart failure; respiratory muscle; exercise training

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Cíl: objektivizovat vliv domácího tréninku expiračního svalstva (EMT) s trenažerem Threshold PEP® na funkční plicní kapacitu, okluzní ústní tlaky, rozvíjení hrudníku, dušnost a únavu u pacientů se systolickým srdečním selháním. Metody: prospektivně konsekutivně hodnocený soubor 23 pacientů se systolickým srdečním selháním (NYHA II-III, ejekční frakce levé komory < 45%). Pacienti byli rozděleni následovně: do intervenční skupiny bylo zahrnuto 13 pacientů, jež prováděli EMT s 5-20% maximálního expiračního okluzního tlaku. 10 pacientů představovalo kontrolní soubor bez intervence. U všech pacientů byly hodnoceny spirometrické a bodypletysmografické parametry, rozvíjení hrudníku a míra dušnosti. Výsledky: u skupiny pacientů s EMT došlo oproti kontrolní skupině k výraznému signifikantnímu zlepšení vybraných parametrů (p 0.05). Síla dechového svalstva (PEmax = 7.59 (4.83 – 10.99) na 9.49 (8.02 – 12.65); PImax = 4.80 (3.90 – 7.59) na 7.20 (5.39 – 8.90) kPa, p < 0.001); parametry FEV1 a PEF, p 0.05; rozvíjení hrudníku v xiphosternání, p = 0.007; mesosternální oblasti, p = 0.001; hodnocení dušnosti mMRC (2 (1 – 2) na 1 (0 – 2), p = 0.002). U kontrolní skupiny došlo ke snížení síly dechového svalstva (PEmax = 7.95 (7.20 – 14.60) na 7.76 (4.25 – 11.23), p = 0.055), PImax = 7.05 (4.20 – 9.10) na 6.10 (5.00 – 8.20)kPa, p = 0.0117); snížení rozvíjení hrudníku, p < 0.5; ke stagnaci subjektivního vnímaní dušnosti mMRC (2 (1 – 3), p = 0.625). Mezi skupinami došlo k signifikantnímu rozdílu u všech výše vybraných parametrů s p* 0.05. Závěr: EMT výrazně zlepšuje funkční kapacitu, zvyšuje sílu dechového svalstva charakterizovanou okluzními ústními tlaky, zlepšuje rozvíjení hrudníku; snižuje subjektivně vnímanou zátěžovou dušnost a únavu u pacientů s chronickým srdečním selháním. Projekt je podpořen projektem MZ ČR koncepčního rozvoje výzkumné organizace 65269705.

Anglicky

Aim: to objectify the effect of at-home-performed expiratory muscle training (EMT) with a Threshold PEP® trainer on functional lung capacity, mouth occlusion pressures, chest expansion, dyspnea and fatigue in patients with systolic heart failure. Methods: prospective consecutive evaluation of 23 patients with systolic heart failure (NYHA II-III, ejection fraction< 45 %). Patients were divided as follows: 13 patients were included in the intervention group, performing EMT with a 5-20 % of maximum expiration occlusion pressure. 10 patients were included in the control group, without intervention. In all patients spirometric and bodypletismographic parameters, chest expansion and level of dyspnea were evaluated. Results: a significant improvement of selected parameters was observed in the group with EMT compared to the control group (p 0.05). Expiratory muscle strength PEmax = 7.59 (4.83 – 10.99) to 9.49 (8.02 – 12.65); PImax = 4.80 (3.90 – 7.59) to 7.20 (5.39 – 8.90) kPa, p < 0.001); parameters FEV1 and PEF, p 0.05; chest expansion in xiphosternal line, p = 0.007; in mesosternal line, p = 0.001; dyspnoe evaluation mMRC (2 (1 – 2) to 1 (0 – 2), p = 0.002). In the control group respiratory muscle strength decreased (PEmax = 7.95 (7.20 – 14.60) to 7.76 (4.25 – 11.23), p = 0.055), PImax = 7.05 (4.20 – 9.10) to 6.10 (5.00 – 8.20)kPa, p = 0.0117); chest expansion decreased, p < 0.5; subjective perception of dyspnea mMRC stagnated (2 (1 – 3), p = 0.625). Significant differences an all selected parameters were observed between the two groups with p* 0.05. Conclusion: EMT significantly improves functional capacity, increases respiratory muscle strength characterized by mouth occlusion pressures, improves chest expansion; decreases subjective perception of stress dyspnoe and fatigue in patients with chronic heart failure. Supported by the project (Ministry of Health. Czech Republic) for conceptual development of research organization 65269705 (University Hospital Brno, Brno, Czech Republic).