Komunikace – proprium a proprium – komunikace

ŠRÁMEK, Rudolf. Komunikace – proprium a proprium – komunikace. In Slavica Regionalia. Práce dedykowane Panu Profesorowi Jerzymu Dumie. Papers dedicated to Professor Jerzy Duma. 1. vyd. Olstyn: Wydawnictwo Uniwersytetu Warmińsko-Mazyrskiego w Olsztynie, 2016, s. 185-195. ISBN 978-83-8100-024-6.

Základní údaje

Originální název

Komunikace – proprium a proprium – komunikace

Název anglicky

Communication – proprium and proprium – communication

Autoři

ŠRÁMEK, Rudolf (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Olstyn, Slavica Regionalia. Práce dedykowane Panu Profesorowi Jerzymu Dumie. Papers dedicated to Professor Jerzy Duma. od s. 185-195, 11 s. 2016

Nakladatel

Wydawnictwo Uniwersytetu Warmińsko-Mazyrskiego w Olsztynie

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60200 6.2 Languages and Literature

Stát vydavatele

Polsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14410/16:00092928

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

ISBN

978-83-8100-024-6

Klíčová slova česky

onomastika; komunikace; onymický objekt; funkce proprií

Klíčová slova anglicky

onomastics; communication; onymic object; functions of propria

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Soustavné studium obousměrného vztahu proprií a komunikace se do onomastiky dostalo jako odraz včlenění jazyka do zájmového pole kybernetiky, teorie informace a informatiky. Zájem o „užívání propria“ (using of…) je v onomastice ovšem starší, nebyl však pokládán ze samostatné výzkumné téma. – Ze vztahu „komunikace – proprium“ vyrůstá kategorie „onymický objekt“ (onymical…), která jednak vymezuje hranice tříd vlastních jmen, jednak je inspirací pojmenovacího motivu. Vztah „proprium – komunikace“ je prostor společné realizace základních a podle komunikačních okolností také některé ze specifikujících propriálních funkcí. Děje se to prostřednictvím účasti proprií na komunikačních aktech (procesech). Jejich médiem je apelativní sféra jazyka. Přitom se u proprií stabilizuje vztah k pojmenovanému objektu a desémantizují se etymologický význam a průhlednost pojmenovacího motivu. Vzniká propriální význam jména. Onomastika bude i nadále studovat původ a vývoj proprií, ale současná onomastika (zvláště její teoretická část) vyžaduje rozšíření výzkumu i na postavení, cíle a funkce proprií v komunikaci.

Anglicky

Continuous study of the bilateral relationship of the propria and communication has penetrated the onomastics as the reflection of language integration into the interest sphere of cybernetics, information theory and informatics. In spite of the fact that the interest in using propria in the onomastics dates back in the past it had never been considered as a separate line of research and investigation. – The relation of “communication – proprium” creates a specific category of “onymical object” that limits the classes of individual propria on one hand while inspiring the naming motives on the other one. “Proprium – communication” relationship offers space for common fundamental and - with regards to communication situations and circumstances – also some other proprial functions allowing for the provision of more specific information. This is executed through propria being a part of a communication process. During this process, the relation to the named object becomes stable, while the etymological meaning and transparency of the naming motives gets de-semantised. This way, the proprial meaning of the name comes to its existence. Onomastics will continue studying the origin and evolution of propria, contemporary onomastics (especially its theoretical segment), however, calls for the extension of research activities to cover the position, objectives and functions of propria in the communication.