a 2017

Diverzita a molekulární fylogeneze východoafrických bělozubek (Soricidae: Crocidura)

KONEČNÝ, Adam, Michal BUREŠ a Josef BRYJA

Základní údaje

Originální název

Diverzita a molekulární fylogeneze východoafrických bělozubek (Soricidae: Crocidura)

Autoři

KONEČNÝ, Adam, Michal BUREŠ a Josef BRYJA

Vydání

Zoologické dny Brno 2017: sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2017, 2017

Další údaje

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

ISBN

978-80-87189-21-4
Změněno: 17. 2. 2017 10:34, Mgr. Adam Konečný, Ph.D.

Anotace

V originále

Bělozubka - rod Crocidura (Eulipotyphla: Soricidae), je se 194 druhy bezkonkurenčně nejbohatší rod savců. Zahrnuje téměř polovinu všech rejskovitých hmyzožravců a současně každý 28. savčí druh patří do tohoto rodu. Díky své diverzitě, relativní vnitrorodové morfologické podobnosti, malé velikosti a skrytému způsobu života patří bělozubky k nejméně probádaným a taxonomicky nejkomplikovanějším savcům Starého světa. Viz fakt, že více než 11 % druhů bělozubek bylo popsáno až ve 21. st.; a ne zdaleka jen díky použití molekulárních metod. O to komplikovanější je porozumění evoluční historii, diverzifikaci a fylogenetické příbuznosti jednotlivých druhů. V našem příspěvku uvádíme přehled současných znalostí diverzity a biogeografie tohoto rodu, zejm. s důrazem na východoafrické druhy, zahrnující téměř třetinu druhové bohatosti rodu Crocidura. Díky analýzám mitochondriální DNA (cytb) lze popsat skupiny příbuzných druhů, z nichž k nejvýznamnějším (východo)africkým patří druhový komplex C. olivieri, C. hirta, C. montis či C. hildegardeae. Na základě vyhodnocení téměř 300 východoafrických vzorků od Etiopie po Mozambik sbíraných od roku 2005 po současnost prezentujeme současnou diverzitu, příbuzenské vztahy mezi vzorkovanými druhy a vnitřní intraspecifickou strukturu v souvislosti s geografickým uspořádáním v rámci východní Afriky. Vnitrodruhová variabilita široce pojímaných druhů C. hirta, C. montis, C. hildegardeae vykazuje několik diverzifikovaných linií s allo- či parapatrickým výskytem. Naopak izolované horské oblasti Etiopie hostí bohatou diverzitu endemitů. Studiem evoluční historie nedostatečně prozkoumaných druhů v geografickém kontextu odlehlých tropických oblastí přispíváme k obecnému poznání vzniku velké biologické rozmanitosti těchto ekologicky významných savců. Práce byla podpořena grantem 15-20229S.